Tento neuvěřitelný příběh se stal v zimě. Byl mrazivý večer, z okna bylo vidět hvězdy na obloze.
Můj manžel a já jsme se znovu hádali, jako vždy, kvůli nějakým nesmyslům. Abych se rozptýlila, rozhodla jsem se jít do nejbližšího obchodního centra. Venku nepatrně padal sníh, pomalu jsem kráčela do centra, ponořená do svých myšlenek, v obchodě jsem ani nevěděla, co si vzít a proč jsem sem vůbec přišla.
Tichou chůzí mezi řadami jsem se vrátila k myšlence naší hádky s manželem. V hypermarketu bylo mnoho lidí, každý si vybral něco ze široké nabídky zboží. Lidé spěchali sem a tam a zdálo se mi, že jsem do tohoto obrázku nezapadal, ale sledovala jej jako nezávislý pozorovatel.
Najednou ke mně přiběhla pětiletá dívka. Její blonďaté vlasy byly nádherně zapletené do copánků, je jasné, že její matka se velmi snažila. Dívka mě požádala, abych ji vzala do náručí. Nejprve jsem jí nerozuměla a rozhodl jsem se ohlédnout, hledat její rodiče. Myslela jsem, že se ztratila, ale nebylo to tak – rodiče seděli u stolu v kavárně a dívali se na dceru. Zdá se, že takové věci dělala ráda, protože její rodiče, zjevně neslyšící náš rozhovor, přikývli mým směrem a dávali svolení splnit přání té dívky. Vzala jsem ji tedy do náruče, dívka mě pevně objala.
Toto chování malého dítěte mě velmi překvapilo. Nečekala jsem, že by se dívka mohla tak snadno přiblížit k cizinci a požádat o obejmutí. Najednou se mi podívala přímo do očí a řekla: „Byla jsi velmi smutná, chtěla jsem, aby ses usmála!“ Najednou mě naplnil pocit neuvěřitelného tepla a radosti. Pevně jsem tu dívku objala a zašeptala „Děkuji.“ Všechny mé urážky na manžela okamžitě zmizely, moje nálada se zlepšila. Chtěla jsem se vrátit domů a smířit se se svým milovaným.
Dívka mi vyklouzla z rukou a rozběhla se ke své matce. Dlouho jsem jí sledovala a snažil se pochopit, co se právě teď stalo. Přišla jsem domů v dobré náladě, o všem jsem řekla svému manželovi, samozřejmě jsme se smířili.
Byl to neuvěřitelný večer. Až do dnešního dne, mě začínají ovládat pocity s láskavou energií. Jsem vděčná svému manželovi, této dívce a Všemohoucímu, který nás všechny spojil.
Přeji si, abyste někdy něco takového zažili i vy!
PŘIPOMÍNÁME: MANŽEL NAZÝVAL SVOU ŽENU A MATKU DVOU DĚTÍ „PRASETEM“. A ONA SE ROZHODLA ZMĚNIT