Před pěti lety se nám s manželem narodil chlapec s vývojovou vadou. Potíže se zdravím syna vyžadují neustálou rehabilitaci a přísné dodržování doporučení lékaře. Vodím ho k logopedovi, do bazénu, na vývojové kroužky i k psychologovi.
Manžel to všechno platí. On sám se synem nikam nechodí, nikdy se nedíval na jeho vystoupení ve školce. Navíc, když se syn narodil, obvinil mě, že jsem mu porodila nemocné dítě.
Nazývá mě a mého syna nevděčnými parazity. A dává peníze jen na to, co uzná za vhodné. Po obchodě mu vždy dávám šeky na kontrolu. To platí i pro návštěvy lékařů. Manžel kontroluje naprosto všechny výdaje.
Rodina / Ilustrační foto / Zdroj: fazarosta.com
Hned mi řekl, že když se s ním najednou budu chtít rozvést, nedostanu od něj ani korunu. Všechno dobře promyslel. Dva byty v hlavním městě, koupené v manželství, převedl na svou matku, chalupu na sestřenici. Auto patří jeho firmě.
Jsem prostá žena z vesnice. Rodiče mi nemohou pomoci, sami jsou důchodci. Snažím se něco ušetřit, abych jim mohla každých šest měsíců poslat alespoň trochu peněz.
Moje tchyně je velmi tichá a skromná stařenka chodící do kostela. Neustále mě a mého manžela zve do kostela. Vždy nosí šátek a dlouhé sukně. A vede velmi asketický způsob života.
Vydělává málo, peníze, které dává syn, odnáší do kostela. Stará se i o vnuka, občas ho vodí do bazénu a k psychologovi. A vždycky mi říká, že pro ženu je nejdůležitější milovat své dítě.
Babička a vnuk / Ilustrační foto / Zdroj: funart.pro
Nevydržela jsem to, vzala jsem syna a odešla bez peněz.
Po pěti letech manželství mi došly síly a manžela jsem prostě opustila. Večer jsem dostala dětské věci do tašky, vzala pro sebe teplákovou soupravu a ráno už jsem byla se synem na nádraží. Nechala jsem svému manželovi vzkaz: „Raději budeme žít v chudobě než s tak chamtivým monstrem, jako jsi ty.“
Poskytla přístřeší nám moje stará kamarádka, se kterou jsme kdysi studovaly na univerzitě. Ve dne jsem se věnovala synovi a v noci jsem uklízela dvory. Hledala jsem práci, která se dá skloubit s mateřstvím. Všechno zlato jsem prodala, aby aspoň napoprvé bylo dost peněz na léky pro dítě.
Matka a syn / Ilustrační foto / Zdroj: m.infox.ru
O tři týdny později mi zavolala tchyně a řekla něco, co mě ohromilo. Ukázalo se, že jeden byt převedla na vnuka a druhý na mě. Řekla, že můžeme jeden prodat, abychom měli peníze, a ve druhém žít.
Manžel samozřejmě zuřil. Nadával své matce. A ona mu klidně odpověděla: „Říkala jsem ti, že hlavní je milovat své dítě. Nestaral ses o něj, tak jsem to udělala já. A ty si ještě vyděláš“.
PSALI JSME: JEDNOHO DNE JSEM PROSTĚ UTEKLA. VZALA JSEM NAŠEHO SYNA A ODEŠLA
PŘIPOMÍNÁME: UKÁZALO SE, ŽE JSEM ŠPATNÁ, KDYŽ JSEM KVŮLI MANŽELOVI OPUSTILA PRÁCI
