– Můj syn mi řekl, že jinak nemá s kým jiným počítat, protože jeho tchyně je nemocná. Celý den je v práci, nemůže hlídat děti. A snacha odpočívá na prenatálním, utekla od starostí, – stěžuje si 60letá paní Petrášová.
– No, pravděpodobně byla hospitalizována, sama nešla do nemocnice. Má nějaké problémy?
– Ale prosím tě. 40 týdnů teď má, už může klidně rodit. A doktor se rozhodl vše pečlivě zvážil pro jistotu. Tak už je nemocnici dva týdny a my tady šílíme.
– Aha…
– Brzy mi dojde trpělivost. Pořád jsem v jednou kole s vnukem. Když se manžel vrátí z práce, zavřu se do sprchy a brečím. Nevím, jak dlouho to ještě zvládnu.
Minule Nina rychle porodila. Cítila kontrakce, připravila se a jela do nemocnice sanitkou. Tentokrát je vše úplně jinak.
– Nechápu, proč se rozhodli narodit druhé dítě tak brzy. Můj syn mě řekl, že tak chtěli oba. Ach, dobrá! Když ani mají vše v poho, tak ani mé rady naslouchají, a jakmile mají problémy, tak si na mě hned vzpomenou, – pláče paní Petrášová.
Když přijde děda, babička běží do kuchyně vařit. Potřebujete také spustit prádlo, vysát, umýt podlahy. Pak se všichni společně navečeří a jdou spát. A snacha stále je nemocnici, nemůže nijak porodit. Doktor řekl, ať musí čekat, nechce zasahovat do přirozeného procesu.
Paní Petrášová je velice naštvaná. Snacha odpočívá jako královna a doma se odehrává Armagedon. Kdyby byla doma, tak by už dávno porodím a ona si tam lži a nic se neděje.
– Syn pouze žádá o trpělivost. Nikdo teď nechce její snachu propustit, protože souhlasila s hospitalizací. Ach, já nevím… už nemám sílu, – povzdechne si žena.
Má paní Petrášová pravdu? Bylo nutné, aby snacha odmítla hospitalizaci? Mýlí se i tchyně, protože vnuka můžete hlídat dva týdny. Je to přeci babička! Vždyť ani snacha není na dovolené, ale připravuje se na narození dítěte.
PSALI JSME: „TADY MÁTE, MÁMO, TISÍC KORUN. A SBOHEM,“ ŘEKLA SNACHA A PRÁSKLA DVEŘMI
PŘIPOMÍNÁME: „VÍTE, DÍVÁM SE NA VÁŠ STŮL A NEMÁM SI ANI CO DÁT, VY NASCHVÁL VAŘÍTE JAKO PRO PRASATA?“ ŘEKLA MI BUDOUCÍ SNACHA