Od dětství slyšela Sofie, že ženy v jejich rodině jsou nešťastné. Často si myslela, že konec jejího manželského života bude také nešťastný. I když opravdu chtěla, aby to bylo naopak.
Potkala svého budoucího manžela v práci. Brzy se vzali a přestěhovali se do jejího bytu, ve kterém žila s mámou. Život pokračoval jako obvykle. Narodili se dva synové.
Ale brzy matka zemřela a Sofie se musela starat o děti a domácnost sama. Nestěžovala si. Mezi manželovy povinnosti patřilo pouze vydělávání peněz. Žena ho osvobodila od všech domácích prací.
O pár let později ho začala rozčilovat jeho pokorná manželka, která se všem snažila zavděčit. Obrátil pozornost na mladou kolegyni, se kterou se brzy začal chodit. Sofie všemu rozuměla, ale neřekla ani slovo. Bála se, že ji opustí.
„Opusť ji. Pomysli na své syny,“ řekla jednoho dne.
Manžel nic neodpověděl.
Pokračovala v péči o něj. Krmila ho po práci, prala mu oblečení.
Nešťastné manželství / Ilustrační foto / Zdroj: brainum.ru
„Víš jen, jak sloužit, nic víc,“ řekl jí po druhém pokusu o rozhovor.
Věřila a čekala, až se uklidní. Ale jednoho večera se manžel sbalil.
„Souhlasím s tvou zradou, jen nás neopouštěj. Děti bez otce zůstanou,“ plakala.
„Jsi jen úbohá služka,“ pohrdavě se na ni podíval.
Děti to slyšely. Dva malí chlapci se objímali na pohovci a věděli, že táta odchází. Ale nechápali proč. Děti všechno sledovaly a viděli matku v slzách.
Když se uklidnila, věnovala veškerou pozornost své práci. Děti jí pomáhaly. Na vztahy s muži ani nemyslela.
Ale jednoho dne, když nakupovala v obchodě, potkala muže. Pomohl jí nést tašky domů. Cestou si povídali o všem. Takto se seznámili. Muž se jmenoval Lukáš. Žena ho pozvala na návštěvu.
Tašky / Ilustrační foto / Zdroj: md-news.ru
Večer přišel v obleku a kravatě. V rukou měl kytici bílých růží a dort.
„Dobrý večer,“ řekl.
Chlapci se pozdravili.
„Prodavačka řekla, že je to lahodný dort,“ podal dort chlapcům.
Muž řekl, že v minulosti hrál basketbal. A kluci se nabídli, že mu ukážou hřiště poblíž domu.
Lukáši se podařilo navázat kontakt s chlapci a brzy se požádal Sofii o ruku. Téhož večera žena vysvětlila synům všechno. Chlapci pevně objali svou matku.
„Náš táta nás opustil, zapomněl na nás. Nech toho otce žít s námi.“
Otec a dva synové / Ilustrační foto / Zdroj: ru.freepik.com
Muž byl velmi starostlivý. Chlapci se bavili s Lukášem tak, jak si nikdy nedovolili bavit s vlastním otcem. Kluci začali často zvát své přátele na návštěvu.
Čas uplynul. Děti vyrostly. Otec měl se syny dobrý vztah. Jednoho večera někdo zazvonil u dveří. Sofie otevřela dveře a byla ohromená. Její bývalý manžel stál před ní.
„Rozhodl jsem se vrátit.“
„Pryč odsud!“ zakřičel starší syn.
„Jak se mnou mluvíš, cucák?!“ rozzlobil se otec.
„Nemluv s mým synem takhle,“ řekl Lukáš hlasitě. Byl připraven bojovat.
„Nepotřebujeme tě tady!“ mladší syn vytlačil muže ze dveří a zabouchl je.
Sofie stála a dívala se na ně. Její tři muži, její ochrana a podpora. Dokázala založit svou rodinu a je šťastná.
PSALI JSME: PO TŘICETI LETECH MANŽELSTVÍ MĚ MŮJ MANŽEL OPUSTIL
PŘIPOMÍNÁME: SPLETL SI ČÍSLO. VOLAL SVÉ MILENCE, ALE OMYLEM ZAVOLAL MÉ MATCE
