Jak se moje nová tchyně pokusila vzít můj byt, ale jen přišla o své peníze a pověst

Natalie, která požádala o uveřejnění svého příběhu, rychle zdůraznila, že se nepovažuje za kladnou hrdinku. A možná to, co se stalo, byla její karma nebo odplata.

Díky rodičům jsem získala vyšší vzdělání. Vnutili mi ho, moje povolání se mi moc nelíbilo, ale rodiče měli názor, že vyšší vzdělání je nutnost! Neměla jsem čas se rozhodnout, protože v pátém ročníku jsem se bláznivě zamilovala do spolužáka. Hned po promoci jsme se vzali. Tehdy jsem si pomyslela, že je to skvělé! Teď si najdu nudnou práci – povolání a půjdu na mateřskou dovolenou. Mezitím možná dostanu i povýšení…

Babička nás nechala bydlet ve svém dvoupokojovém bytě a nastěhovala se k rodičům do mého bývalého pokoje. Po roce práce jsem odešla na mateřskou dovolenou. S narozením dětí moje pohádka skončila. Ano, byly to „děti“, protože to byla dvojčata. Jsme s manželem mladí, nezkušení, náš nervový systém není na takovou zátěž připraven.

Dva kluci! Rodiče pracovali, takže pomáhali akorát tak s pamlsky a plenkami. Občas k nám přišla babička, ale dětský pláč ji přiváděl do paniky. Pomáhala mi s domácími pracemi a brala mě na procházky. Manžel mi moc nepomáhal. Přestěhoval počítač do kuchyně a po práci byl stále před obrazovkou.

Na mé plačtivé stížnosti odpověděl, že já jsem matka a žena a on je muž, který vydělává. Nevedlo se mu moc dobře. Řekla jsem mu, že s plenkami musí pomáhat rodiče. Ukázalo se, že pokud žijete bez rodičů, musíte si sami platit jídlo a kupovat prací prášek.

Došlo to tak daleko, že jsem se bála si jednou za čas umýt vlasy, abych neplýtvala šamponem a vodou. Šetřila jsem i na svém jídle, pila jsem čaj a jedla sušenky. Teprve později jsem si uvědomila, že špatná strava se podepsala na mém těle a nervovém systému.

Mého mladého a pohledného manžela to všechno rychle přestalo bavit: „Mám celý život před sebou! Udělal jsem chybu, že jsem se oženil tak mladý. Zotavím se, odpočinu si a pak se znovu ožením a udělám si nové děti.“

Že by to byl on, kdo se potřeboval zotavit? Moje láska k němu se již dávno vypařila. Nebo mi možná došly síly. Když odešel, oddechla jsem si. Odpadla celá škála starostí a výdajů: praní, vaření, maso, dobroty. Krmila jsem pouze děti, takže jsem nepotřebovala vědět, kdo toho kolik snědl.

S pomocí rodičů a babičky jsem se dostala na konec mateřské dovolené a nastoupila do práce. Dvě děti z jednoho platu? Už jen příspěvky pro školku stály za to.

Velmi rychle jsem si uvědomila, že potřebuji muže. Nejen kvůli financím, ale i proto, že jsem prostě chtěla lásku. Začala jsem teda aktivně hledat. Hodně jsem chodila na online seznamky. Babička mi zase pomohla, starala se o svá vnoučata, když jsem chodila na rande.

O tři měsíce později jsem potkala Igora. Pracoval ve výzkumném ústavu a žil se svou matkou. Byl to takový pozitivní šprt. Byl velmi ochotný a přivítal mé děti s radostí. Místo návštěvy kina nabídl dětem, že se na filmy budeme dívat společně doma.

Věděla jsem, že pro svou tchýni nejsem dar. Ale žena se dvěma přívěsy! Proto jsem byla odhodlaná bojovat dlouhý boj o to, abych byla přijata jako její snacha. Při našem prvním setkání se Ivana chovala velmi diskrétně. Ptala se na mé vzdělání, na to, jestli jsem v kontaktu s bývalým manželem. A těsně před svatbou se náhle zeptala: „Vlastníš byt? Nechápej mě špatně, chci žít sama ve svém bytě, bez tvé velké rodiny. Prý spolu budete chtít další děti, že? Co když vás pronajímatelé vyhodí?“ Je to můj byt! Tak moc jsem chtěla, aby se jí to líbilo, že jsem zalhala. Omlouvám se.

Byl to byt mé babičky a já jsem nikdy nevytahovala papíry. Zaplatila jsem energie, to bylo vše.

Vzali jsme se, Igor adoptoval mé děti. Můj bývalý nebyl proti. O rok později se nám narodila dcera. Vrátila jsem se na mateřskou dovolenou. Uvolnila se a začala přemýšlet, co mám dělat? Nechtěla jsem se vrátit do své staré práce. Děti jsem měla velmi ráda, dobře jsem s nimi vycházela. Moji synové měli logopedické problémy. Logopedka v našem městě si s nimi nevěděla rady, museli jsme zaplatit velmi slušné peníze soukromé logopedce. Tak mě napadlo, proč se nestát logopedkou?

Snadno jsem složila zkoušky a nastoupila na univerzitu formou dálkového studia. Vybrala jsem si univerzitu v jiném městě, protože byla mnohem levnější. A již po šesti měsících jsem začala přijímat první klienty. Pak bylo klientů tolik, že jsem odešla z práce a začala se věnovat pouze soukromé praxi. V létě jsem jezdila s dětmi k rodičům na chalupu.

Jednoho zářijového dne jsem se vrátila z chalupy a klíče nepasovaly do zámku. Proto volám manželovi. Natálie, klíče jsou pod rohoží. Zámek se rozbil, zapomněl jsem ti to říct. Otevřela jsem a vešla dovnitř. Vybalila jsem si věci, umyla děti, nakrmila je, uvařila večeři a lehla si, protože jsem byla unavená z práce.

V noci jsem se probudila a zjistila, že se Igor nevrátil. Volala jsem a nikdo to nebral! Druhý den za mnou přišla žena a představila se jako rodinná právnička.

„Natálie, nebojte se. Řeknu vám, jak to bylo a jak to bude, jste nespolehlivá matka, pijete a kouříte před svými dětmi, necháváte si ujíždět ruce. Nepracujete, přiživujete se na svém manželovi a tchýni. Vyhodila jste manžela z domu a vyměnila zámky. Na každé z těchto obvinění máme svědky. Rozvedete se s Igorem, vzdáte se dětí. Děti zůstanou s Igorem. V souladu se zákonem si tedy ponechá i tento byt. Ale nenecháme vás bez bydlení, je tu pro vás ubytovna, kde se můžete zaregistrovat. Začnete tam nový život. Jste ještě mladá, máte ještě mnoho možností.“

Právnička mi předložila k podpisu nějaké dokumenty. Spoustu dokumentů. Připadala jsem si jako v nějakém hloupém filmu. Ano, existují i takový podvodníci. Existují různě šedé realitní kanceláře, podvodná schémata. Ale to, že bych se sama stala obětí mě nikdy nenapadlo! Jo, na to nikdo nemyslí!

Nejdřív jsem dostala záchvat paniky, pak jsem z nějakého důvodu chtěla utéct. Začala jsem v hlavě počítat, co všechno musím sbalit a jak dostat děti z bytu bez otázek.

Pak ale zazvonil zvonek. Byla to moje babička. Když jsem ji uviděla, moje mysl se vrátila na své místo. „Uvidíme se za pár dní,“ řekla jsem právničce a vyprovodila ji ven. A pak jsem celý příběh vyprávěla babičce. Dokonce i to, že jsem před svatbou lhala, komu byt patří. Říkala jsem si, že když jsou to podvodníci, proč nikdy nezkontrolovali, komu byt skutečně patří?

Babička řekla: „Je jasné, že nemohou získat byt. Nyní pojďme řešit zbytek.“ Zavolala jsem mým rodičům. Přišli po práci a začali jsme plánovat další kroky. Druhý den jsem podala žádost o rozvod. Samozřejmě s výživným. Moji rodiče našli dobrého právníka přes známého.

Nebylo podáno žádné trestní oznámení. Igor se vrátil ke své matce, platil mi výživné na tři děti. Babička se snažila, aby oba měli ve městě takovou pověst, že se budou muset přestěhovat. Právník Igora, jeho mámu i jejich právničku zařadil na nejrůznější černé listiny. Nyní pracuji v soukromé mateřské škole jako logopedka a pracuji i soukromě. Nebudu se znovu vdávat. Jen jsem požádala babičku, aby se ke mně nastěhovala, protože jsem se bála žít sama.

PSALI JSME: PÁR SE ROZHODL NABÍZET HOSTŮM POHOŠTĚNÍ ZA CENU JEJICH DARŮ, COŽ NAPSAL DO POZVÁNKY: LIDE NA INTERNETU BYLI POBOUŘENÍ TAKOVOU CHAMTIVOSTÍ

PŘIPOMÍNÁME: ŽENA VYCHOVALA 600 DĚTÍ A ŘÍKÁ, ŽE JE MILUJE „JAKO SVÉ VLASTNÍ“