Mám kamarádku – Sofii. Pracuje jako servírka v jedné z místních kaváren. Nedávno jsme ji tam viděli. Ona mi vyprávěla opravdu úžasný příběh. Aby byl zachován styl, vyprávím příběh jejím jménem.
Muž/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Představte si, že jste jen tak dostali byt a auto. Věříte tomu? Ne?! Takže jsem tomu donedávna také nevěřila.
Máme tu různé klienty, mezi nimi jsou i starší lidé, kteří si sami neumí vařit, ale chtějí jíst, a tak k nám chodí. Mezi stálé zákazníky patřil dědeček – pan Vladimír. Každý den přicházel a objednával si to samé – pohanku s gulášem a sklenici rybízového kompotu.
Muž/Zdroj: topfakty.com
On také vždy neustálé reptal. Prý moc solená pohanka, jindy studená, pak kompot, které není dostatečně sladký, pak dali málo pohanky, jinak jí bylo moc… Pokaždé, vyjadřoval to číšníkům.
Samozřejmě jsme ho neměli rády. Ale ne Valérie, ta s ním vždy mluvila, poslouchala jeho rozmary, usmívala se. Vždy. Prostě ignorovala všechny jeho útoky. Jednoho dne prostě nepřišel. Zpočátku nám to připadalo divné, ale když nepřišel i během dalších 4 dnů, zdálo se to podezřelé. Koneckonců, dědeček už byl v pokročilém věku – měl 87 let. Valérie se také obávala.
Muž/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Jednoho dne nám přinesli výstřižek z novin se slovy „Pan Vladimír odešel do nebe.“ Všichni jsme se dokonce cítili jaksi smutně, ale Valča byla smutná ze všeho nejvíc.
Příští týden, jakmile se kavárna otevřela, k nám přišel mladý chlapec ve stylovém obleku, kravatě a kufru. Okamžitě mu to bylo jasné – není místní obyvatel. Naše město je malé, takže se navzájem známé.
Dívka/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Šla jsem k němu, a on požádal promluvit s Valérii. Ona se vyděsila a začala řešit, co mohla udělat špatně. Chlapec se jen usmál a řekl, že je notář, a požádal ji, aby si sedla. Valérie byla zmatená. Ukázalo se, že pan Vladimír ponechal Valérii dům s pozemkem, bytem a autem. A nechal pro ni také poznámku: „Neměl jsem rodinu, protože moje manželka brzy zemřela. Celou tu dobu mi byla drahá jediná osoba, vnučko. Pouze kvůli tobě, Valérie, jsem chodíval do kavárny. Vždy jsi mě poslouchala, usmívala se mi a nevěnovala pozornost mému reptání. Děkuji, broučku!“
Muž/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Při čtení poznámky ona brečela. Potom musela si vzít pár dní volno. Také jsem předpokládala, že ona celé dny plakala. Teď už u nás nepracuje. Svůj byt přenechala na pronájem, přestěhovala se do domu. Konec konců, laskaví lidé jsou vždy odměněni!
ČTĚTE TAKÉ: RAKUŠAN ŠEL NA ZÁCHOD: PO NEČEKANÉM SETKÁNÍ S HADEM MUSEL MUŽ ODJET DO NEMOCNICE
