Život je komplikovaný. Někdy se nám zdá, že určitou situaci nezvládáme. Každá situace, která nám je dána v životě, není náhodná.
Dnes si povíme příběh Anny. Je to žena se silnou vůlí. Má tři děti a stará se o svou 92letou babičku. I přes mnoho povinností si našla čas, aby si užívala života.
„Můj život byl radostný, seznámila jsem se s Eliášem. Zamilovala jsem se a o šest měsíců později jsme se vzali. Nepochybovala jsem o tom, že je mužem mého života a budu s ním žít až do konce svých dnů. Jak jsem se tehdy mýlila.
Eliáš nebyl zvyklý žít v rodině. Byl to hrozný egoista. Byl připraven na cokoli, jen aby uspokojil své potřeby a sobectví. Musela jsem mít dvě zaměstnání, aby uživila rodinu. A Eliáš se veselil a utrácel všechny peníze za pivo, fotbal a rybaření.
Pár / Ilustrační foto / Zdroj: kolobok.ua
Trpěla jsem, protože je otcem mých dětí. A mám dva chlapce, potřebují otce. Po pravdě řečeno, Eliáš se o děti nezajímal.
Moje babička mi pomáhala a podporovala mě, jak jen mohla. Postupem času se však začala cítit horší, nakonec bylo nutné se o ni starat, ale neočekávat od ní pomoc.
Eliáš mě opustil, nepomáhal a neviděl se s dětmi. Ve všem mi pomáhala moje jediná dcera Katka.
O rok později jsem byla propuštěna a musela jsem hledat novou práci. Našla jsem si práci v restauraci poblíž domu, kde jsem umývala nádobí. Peníze byly velmi potřebné.
Mytí nádobí / Ilustrační foto / Zdroj: wpolscepraca.pl
Jednou mi přinesli talíře se zbytky jídla. Nejedla jsem dva dny. A na talíři byl celý kus masa. Snědla jsem ho za dvě sekundy. Tehdy jsem začala tajně nosit dětem jídlo domů.
Přicházím domů, zahřívám ho a máme chutné jídlo zdarma. Chápu, že mě bude soudit mnoho lidí, ale tehdy jsem neměla jinou možnost.
Tak jsme žili. Prakticky jsem neutrácela za jídlo a ze svého platu jsem mohla koupit oblečení a obuv pro děti.
Jednoho dne se můj šéf doslechl, že nosím zbytky jídla svým dětem. Myslela jsem, že mě vyhodí. Bála jsem se rozhovoru se šéfem.
Zbytky jídla / Ilustrační foto / Zdroj: fishki.net
Ale když mě zavolal do kanceláře, uslyšela jsem naprosto ne to, co jsem čekala. Ukázalo se, že můj šéf je skvělý člověk. Z každého nákupu mi dával potraviny, abych mohla nakrmit své děti. Díky němu jsme jedli velmi dobře.
Postupem času jsem povýšila.
Na ty hladové časy si vzpomínám s hrůzou. Už si můžu dovolit vše, co chci. A děti vyrostly, získaly dobré vzdělání a pomáhají mi.
O Eliášovi jsem už nic neslyšela. Jsem mu vděčná za tři děti a za to, že jsem se naučila být silná.“
PSALI JSME: MUŽ SI STĚŽOVAL NA ŠÉFA VE ZPRÁVĚ SVÉ MANŽELCE, ALE OMYLEM TO POSLAL ŠÉFOVI: NEOČEKÁVAL VŠAK TAKOVOU REAKCI
PŘIPOMÍNÁME: KAŽDOU NOC SE NA PRAHU RESTAURACE OBJEVÍ TOULAVÁ FENKA A TRPĚLIVĚ ČEKÁ. MÁ OČI PLNÉ NADĚJE
