Ed Hadjim je 84letý bankéř z Wall Street, který vybudoval šťastnou rodinu a vydělal miliony. Dětství a dospívání muže však nelze nazvat šťastným.
Jak Ed řekl, v raném dětství žil se svým otcem Jackem, protože jeho matka zemřela, píše New York Post. V roce 1942 byl Jack povolán do americké obchodní flotily a syna dal do sirotčince, kde on stihl vystřídat pět pěstounských rodin.
Eda celou dobu trápily noční můry. Chlapec čekal, až se k němu otec vrátí, a posílal mu dopisy.
„Tati, doufám, že mě přijedeš navštívit k mým narozeninám. Mám dojem, že jsem tě už velmi dlouho neviděl.“ psal Ed v jednom ze svých dopisu.
O čtyři roky později vzal otec chlapce ze sirotčince a oni se přestěhovali do New Yorku. Jack měl problémy s hledáním stálé práce, pak se znovu usadil na lodi a občas nechával jedenáctiletého Hajima v hotelovém pokoji samotného několik týdnů.
Brzy se Ed znovu dostal do sirotčince, kde se čas od času setkal se svým otcem, když ten byl v přístavu. Jednoho dne muž zmeškal návštěvu a zmizel na cele tři roky.
V 15 letech se Hadjim přestěhoval do jiného sirotčince a poprvé se mu začalo dařit. Zapojil se do sportu a začal si vydělávat vlastní peníze na brigádách. Jak říká Ed, tedy se mu zdálo, že se osud ne něj poprvé usmál, a on se rozhodl na sobě zapracovat.
Nakonec Hadjim absolvoval Rochester University a Harvard Business School. Pracoval na vysokých pozicích v makléřských kancelářích, oženil se, narodilo se mu tři děti a on šťastně žil s rodinou v Connecticutu. Zpráva o otcově smrti však opět obrátila jeho život vzhůru nohama.
V roce 1971 Hajim rozebíral otcovské věci, když objevil starý kufr plný dopisů. On ale nespěchal je číst, protože tehdy by nezvládl „návrat“ do dětství. Přečíst si ty dopisy Ed dokázal až v roce 1996 a uvědomil si, že marně tak dlouho odkládal. V dopisech stálo, že Edova matka byla celou dobu naživu.
„Bylo to hrozné. Musel jsem mezi dopisy dělat pauzy délkou asi půl hodiny, abych to vše vstřebal,“ vzpomíná Ed.
Hajim najal soukromého detektiva, aby našel svou matku. Ukázalo se, že se jmenuje Sophie. V roce 1996 jí bylo 81 let. Poslední deset let ona žila sama v St. Louis. Ed jel za matkou, aby ji konečně uviděl.
„Když matka otevřela dveře a já byl jen metr od ní, bylo to úžasné. Naše vnější podobnost mě okamžitě zasáhla. Pak jsem jen řekl: „Jsem tvůj syn, který přišel pozdě o 57 let.“
Jak řekl Ed, setkání proběhlo bez slz a objetí. Máma ho jen pozvala, aby šel dovnitř. Za rozhovorem se dozvěděl, že jeho rodiče dlouho žili v Los Angeles, kde se Ed narodil v roce 1936.
Krátce po narození dítěte se pár rozešel a Sophie vzala Hajima do St.Louis. Při jedné ze svých návštěv, otec vzal chlapce na procházku a poté ho matce nevrátil. Ed se pak zeptal, proč ho žena celé ty roky nehledala.
„Moje máma říkala, že se opravdu nezlobila, že mě táta vzal, protože v hloubi duše cítila, že se s ním asi budu cítit lépe,“ říká Ed.
Po tomto rozhovoru Ed udržoval kontakt se svou matkou dalších deset let, dokud ona ještě byla naživu. Sám Hajim byl schopen přežít své trauma z dětství a je vděčný i za tak krátké seznámení se svou matkou.
PSALI JSME: STAVBAŘI NAŠLI POD PODLAHOU LÁHEV SE VZKAZEM BÝVALÝCH MAJITELŮ DOMU: CO BYLO V TOM DOPISU
PŘIPOMÍNÁME: DOPIS, KTERÝ BYL NALEZENY NA DNĚ OCEÁNU, DOJAL TÝM VĚDCŮ: CO BYLO V TOM VZKAZU