Ten den přijela Markéta na návštěvu k babičce do vesnice. Ve městě pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici. Proto babičku navštěvovala jen zřídka. A před dvěma dny se ji rozhodla navštívit. Tak upekla babiččin oblíbený dort, nakoupila sladkosti a jela do vesnice. Markéta se opravdu chtěla toulat podzimním lesem, sbírat houby a relaxovat.
Vychovávala ji babička, protože její rodiče žijí v zahraničí. Později nastoupila na lékařskou fakultu a pracovala v nemocnici. Tam potkala svoji první lásku. Miroslav byl lékařem, a když se matka přítele dozvěděla o jejich vztahu, stručně a jasně vysvětlila Markétě, že se nerovná jejímu synovi.
Dívka si nejprve myslela, že všechno přejde. Kluk nemůže poslouchat svou matku a opustit ji, svou milovanou. Ale stalo se. Zpočátku neodpovídal na její hovory, ale pak ji řekl: „Máma má pravdu. Jsem lékař a moje žena by také měla být lékařkou, ne zdravotní sestrou.“ Markéta nic neslyšela. Spěchala pryč, aby to neslyšela. Šla pracovat do jiné nemocnice a snažila se zapomenout na Miroslava a na své city. Nakonec bolest začala pomalu ustupovat.
Jednoho dne vyrazila dívka do lesa na houby. Když se ale rozhodla překročit potok, vyvrtla si nohu a spadla do vody. Když se pokusila postavit na nohy, došlo jí, že se stalo něco špatného – zlomenina. A dívka začala plakat.
„Co se stalo? Spadla jste do potoka?“ uslyšela Markéta. Před ní stál mladý muž. Uvědomil si, že se zranila, a začal dívce pomáhat.
Muž zavolal svému příteli a společně odvezli Markétu do nemocnice. Zlomenina byla složitá a vyžadovala hospitalizaci. Proto ji Filip často navštěvoval. Poté začali chodit na procházky a do kaváren. A jednoho takového večera ji požádal o ruku. „Samozřejmě, souhlasila jsem. Moc ho miluji! Rozhodli jsme se mít malou svatbu v naší vesnici. A jaké bylo moje překvapení, když jsem viděla Miroslava mezi hosty. Ukázalo se, že je příbuzným Filipa,“ řekla Markéta.
Když hosté začali tančit, Miroslav přistoupil k Filipovi. V očích měl smutek.
„Filipe, postarej se o ni,“ řekl příbuzný. „Pamatuješ, říkal jsem ti, že jsem chodil se zdravotní sestrou. A moje matka mi nařídila, aby ji opustil a vzal si Barboru? Markéta je ta zdravotní sestra. Je to poklad, o který se musíš starat a který jsem ztratil. Ach, kdyby se všechno dalo vrátit zpět! Poslechl jsem matku a vzal si Barboru, která mi teď kazí život a podvádí mě.“
„No, co ti můžu říct? Osud dává každému šanci získat štěstí,“ odpověděl Filip.
„Můžu za to, že jsem přišel o štěstí,“ řekl Miroslav. „I když … Markéto, moje milovaná, můžeme začít znovu?“
„Miroslave, v životě začínáme jen jednou. A děkuji Bohu za setkání s Filipem. On je moje štěstí! A jsem vděčná osudu, že mě před tebou zachránil,“ řekla Markéta.
PSALI JSME: SVĚDKYNĚ TĚSNĚ PŘED SVATBU OZNÁMILA NEVĚSTĚ, ŽE U NÍ NA SVATBĚ NEBUDE: CO SE STALO