Chudák student se poslal z Austrálie do Velké Británie poštou a o 50 let později řekl, co z toho vzešlo. Cesta skončila nemocnicí a výslechem agentů CIA, ale muž nic nelituje. Nakonec se dostal na potřebné místo.
Cestovatel Brian Robs z britského Cardiffu má 76 let, ale připouští, že jeho život by mohl skončit v roce 1965, kdy se ve svých 19 letech rozhodl dostat z Austrálie domů v dřevěné krabici v balíku.
V té době se Brian účastnil takzvaného Work and Travel. Společnost v Melbourne nabídla studentovi práci a zaplatila za jeho ubytování. Robs musel pouze ušetřit peníze za lístky a být připraven pracovat mimo domov.
Pokud Brian neměl problémy s prvním bodem, pak se mu stýskalo po domově. Návratu zabránilo několik nuancí: za prvé, chlap musel zaplatit kompenzaci společnosti, ve které pracoval, a za druhé, koupit si lístky domů.
Měl jenom 30 liber a potřeboval najít 800 liber.
„Abych si koupil lístek domů, musel bych pracovat několik let. Nechtěl jsem to snášet. Dostal jsem nápad poslat si poštu domů. Požádal jsem o pomoc své přátele Paula a Johna.“
Kluci pracovali s Brianem a oba přijeli do Austrálie z Irska. Paul měl přístup k psacímu stroji, aby vyplnil veškeré přepravní doklady. Robs strávil téměř týden pokusem přesvědčit své kamarády, aby mu pomohli s dobrodružstvím.
„Paul byl pro, ale John nejprve to rozhodně odmítl.“
Oba Irové nicméně pomohli. Podle plánu se Brian měl schovat do zabedněné dřevěné krabice s kladivem. Na londýnském letišti Heathrow sundal by víko, vylezl z krabice, přeskočil plot a dostal se do svého rodného města.
Nakonec byly hotové doklady, kladivo a krabice byly na místě.
Paul a John popřáli svému zoufalému kamarádu hodně štěstí, zavřeli víko krabici a dali ji poslíčkům na letišti v Melbourne. Ale plán selhal.
Paluba, která měla odvézt Robse do Londýna, se ukázala být přeplněná, takže zaměstnanci letiště dali krabici a toho chlapa spolu s ním na další let – který přiletěl do Británie s přestupem v Los Angeles.
„Myslel jsem, že mířím do Evropy, ale nebylo to tak.“
Celkově Brian strávil v boxu 96 hodin (čtyři dny). Kvůli nedostatku čerstvého vzduchu a prostoru ten chlap rychle oslabil, nerozuměl tomu, co s ním bylo a kde byl. Když letadlo přistálo v Los Angeles, někdo otevřel krabici.
V té době už Brian kvůli slabosti nemohl použit kladivo pro otevření krabici.
„Slyšel jsem někoho křičet: „Je tu tělo!““ vzpomíná Robs.
Ten chlap však byl naživu. Okamžitě byl převezen do nedaleké nemocnice, kde se pět dní zotavoval. Navštívili ho také představitelé CIA, kteří věřili, že Brian je špión. Naštěstí pro cestovatele všechno bylo v pořádku a šéf FBI zařídil, aby byl student odvezen domů.
Ve věku 76 let hrdina tohoto příběhu lituje jediné věci – že ztratil kontakty mezi Paulem a Johnem a neví, jak je najít, ale velmi rád by to udělal.
„Kdybych je potkal, omluvil bych se, že jsem je do toho všeho zatáhl. Když jsem se vrátil domů, moc mi chyběli.“