Obvykle na tomto místě, poblíž autobusové zastávky, stojí taxikáři. Zastavil jsem se tam, protože tento hovor byl opravdu důležitý.
Mluvil jsem doslova minutu; během této doby hubený stařík v saku a kravatě vstal z lavičky, přistoupil k mému oknu a lehce zaklepal. Stáhl jsem okno, starý muž se tiše zeptal: „Synu, nejsi taxikář?“
„Ne, nejsem taxikář, kam potřebujete?“ odpověděl jsem.
„Nedaleko, tři kilometry.“
Stařík / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
„Nasedněte do auta, já vás odvezu.“
Posadil se na přední sedadlo. Jeli jsme. Ztěžka dýchal, protože byl velmi starý. Řekl mi, že každý den jezdí do polikliniky autobusem. Ale dnes byl zadržen v poliklinice a zmeškal autobus, na další by musel dlouho čekat a nemůže jít pěšky.
Seděl jsem a poslouchal ho, hlavou mi vířila hromada myšlenek a já jsem nevěděl, co mám říct tomuto hubenému staříkovi. Jen jsem se ptal na cestu, nic víc. Vezl jsem ho a mlčel. Stařík bydlel na konci ulice a jeho dům se šikmou střechou byl zpoza vil téměř neviditelný.
Stařík / Ilustrační foto / Zdroj: live41media.com
„No, tady, synu, otoč se,“ a starý muž vytáhl z tašky peněženku.
Peníze jsem samozřejmě nevzal: „Nevezmu peníze, nemohu je vzít, za život jste zaplatil všechno.“
Stařík se rozplakal; vystoupil z auta, uklonil se a řekl: „Děkuji, synku.“ A odešel do svého starého domu a rukou si otřel slzy.
A já, 47letý muž, jsem seděl v autě, sotva zadržoval slzy a tiše ho sledoval.
PSALI JSME: ŽENA SI VZALA K SOBĚ DOMŮ 79LETOU BABIČKU, KTERÁ ŽILA V DOMOVĚ DŮCHODCŮ. JAK ŽIJÍ PO 6 LETECH
PŘIPOMÍNÁME: SYN SI VZAL MATKU DOMŮ Z DOMOVA PRO SENIORY, KDYŽ ZJISTIL, ŽE JE BOHATÁ DĚDIČKA. ALE STARÁ ŽENA NEBYLA TAK JEDNODUCHÁ
