Je mi 37 let, pracuji ve čtyřech zaměstnáních a můj příjem převyšuje manželův plat skoro dvakrát. Ale můj manžel se domnívá, že kromě hmotného zajištění rodiny by žena měla ještě vařit svíčkovou a dělat řízky.
Vracím se domů v deset večer, jsem velmi unavená, ale zároveň v sobě nacházím sílu zkontrolovat domácí úkoly u dětí a pomoci s referáty či projekty do školy a školky. Děti máme dvě, pět a devět let, potřebují také pozornost rodičů. Můj manžel si myslí, že žena by měla dělat všechno doma a muž jen sedět na gauči a pít pivo.
Stejný názor zastávají i jeho rodiče. Měli jsme doma situace, kdy jsem po návratu z práce slyšela výtky na svou adresu, že v domě není čerstvé jídlo.
Na to jsem odpovídala manželovi, že si může udělat večeři sám, nebo si může udělat čínské nudle. Není totiž v práci tak vytížený a jeho pomoc by se velmi hodila. A manželova matka pokaždé omdlívá, že mám v koupelně prach.
Dlouho jsem poslouchala nespokojenost ze strany manžela a jeho příbuzných a pak jsem se rozhodla podat žádost o rozvod. Jsem rozvedená, teď můžu jíst a pít, co chci a kdy chci, můžu si lehnou zdřímnout odpoledne, pokud jsem strávila noc s nemocným dítětem.
Koupila jsem sobě i dětem dobré oblečení, takové, které si zasloužíme. Nikdo mi nemůže nic vyčítat a nemusím se vymlouvat za své chování. A to je tak úžasné! Nechci být doma služkou, zatímco manžel si hraje na počítači a čeká, až sama vše udělám.