Vzala jsem si ho, když mi bylo 21 let. Fascinována zpěvem románů, čtením básní pod měsícem a sladkými polibky, jsem si byla jistá, že jsem udělala správnou volbu.
Pár / Zdroj: abrozzi.com
Dášě, naší dceři, bylo deset let, když Libor začal čím dál častěji pít. A kdyby jen pil, on mi ještě pořádal koncerty. Jenou hrál Shakespearovu scénu o Desdemonovi a Othellovi. Dale byly scény z Fausta, Goethe. Každy den: opilý koncert, naštvaní sousedé, hanba, zklamání.
Pár / Zdroj: abrozzi.com
Ale nemohla jsem ho opustit. Jak? A co na to lidé? A jak bude dcera vyrůstat bez otce a jak budu bez manžela? Tak jsem to vydržela až do svých 44 let. Byla jsem trpělivá a on se nejspíš unavil z toho, že divák je pořád stejný. Našel si dámu z hlavního města, tak si prostě sbalil věci a odjel za ní.
Pár / Zdroj: abrozzi.com
Ve svých 44 letech jsem zůstala sama. Za 23 let společného života jsem si na něj a jeho koncerty už tak zvykla, že jsem po jeho odchodu půl roku plakala hořkými slzami. Jak budu žít bez toho adrenalinu a vroucí krve? Jak budu klidně spát v noci a žít si život.
Týraní / Zdroj: abrozzi.com
A pak se mi jako znovu otevřeli očí. Uvědomila jsem si, že mi milenka udělala laskavost. Začala jsem té paní psychicky děkovat, že mi zachránila život. Začala jsem volně dýchat, v klidu si žít a užívat si života s dcerkou.
Žena / Zdroj: abrozzi.com
A pak mi po chvíli zavolala sama, začala si stěžovat, že můj manžel nebyl tak dobrý, jak si představoval a že neví, co má teď dělat. A jak to mám vědět já? Naštěstí jsem se zbavila tohoto smutku nazvaného „tvůrčí láska“. Je to lepší bez ní.
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „DÍKY SVÉMU SYNOVI JSEM SE ROZHODLA: ODEJÍT NEBO ZŮSTAT SE SVÝM MANŽELEM“
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „NA SOUDNÍM JEDNÁNÍ MANŽEL ODMÍTL PŘIZNAT VÝŽIVNÉ, DOKUD NEBUDE PROVEDEN TEST DNA“
