Příběh ze života: „Nemůžete mě zajistit, tak vypadněte z mého domu“

Když se Lenka s Ivanem seznámila, ona ještě žila s rodiči. Jejich přátelství rychle přerostlo v něco velkého, a brzy oni začali přemýšlet o svatbě.


Rodiče dívky měli dvoupokojový byt a tak u sebe ubytovat mladou rodinu nemohli. A u Ivana to bylo dost zajímevé. S maminkou žil v bytě, který po rozvodu nechál chlapcův otec. Pak babička, matka otce, přepsala nemovitost na vnuka. Máma čas neztrácela, prodala ty dva byty a koupila třípokojový byt, a na sebe ho registrovala.


Ivan tehdy ani nemyslel, že by mohly nastat nějaké problémy. Proto se po svatbě usadili u tchyně. Zatímco novomanželé pracovali, Ivanova maminka žila v rozkoši. Na vlastní zábavu utrácela celý důchod, takže rodina za vše platila. A pak Ivan onemocněl, byl zkrácen, takže Lenka zůstala jediným příjemcem v rodině.

Peněz stačilo jen na zaplacení komunálních služeb a na zaplacení léčby Ivana. Na jídlo zbývalo katastrofický málo peněz. Tehdy se tchýně začala zlobit. Když si uvědomila, že už ji děti nemohou život, prohlásila:


- Nemůžete mě zajistit, tak vypadněte z mého domu!

Nebylo možné na ni tlačit, protože paní Pavlíčková byla jedinou legální majitelkou třípokojového bytu. Tak si Lenka s Ivanem sbalili věci a odstěhovali se. Protože rodiče Lenky neměli místo ve svém bytě, dovolili své dceři s manželem žít na jejich chalupě. Poskytli také obrovskou podporu, pokud jde o Ivanovu rehabilitaci, takže se rychle zotavil. Začal se pomalu vracet do práce.

Svůj byt tchyně začala pronajímat a žila s kamarádkou. Takže mohla žít i dále luxusně a byla pořád ve společnosti, což bylo zábavnější.


Mladá rodina v té době odkládala každou korunu. Během dvou let se jim podařilo ušetřit na první splátku. Když oni dosáhli svého cíle, přemýšleli i o dětech. Na mateřské Lenka prakticky nebyla, od prvního dne po porodu pracovala na dálku. Ředitel si jí velmi vážil, považoval ji za nepostradatelného zaměstnance, a proto udělal ústupky.


Roky ubíhaly. Manžele splatili hypotéku. Narodilo se jím druhé dítě. Zdálo by se, že jejich štěstí už nic nebrání, ale pak přišla paní Pavlíčková. Přestože babička přišla s dárky, aby se seznámila s vnoučaty, Ivan ji do bytu nepustil. Nemohl jí odpustit zradu a slzy milované ženy.


- Mami, tady tě nikdo nechce. Ani tvůj byt, ani tvoje peníze, ani dárky.

Ivanovi to samozřejmě bylo líto, ale své matce to nedokázal odpustit.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „KDYŽ SE MŮJ MANŽEL ROZVEDL SE SVOU BÝVALOU, DAL JÍ VEŠKERÝ MAJETEK. NYNÍ TVRDÍ, ŽE SE TAKÉ BUDE MUSET S NÍ DĚLIT O TO, CO JSME VYTVOŘILI BEZ NÍ“

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „PROBUDÍME SE S MANŽELEM A PO BYTĚ CHODÍ TCHÝNĚ S NĚJAKOU ŽENOU A VYPRÁVÍ O VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH“