Celých šest let, co jsme s manželkou v manželství, já živim naši rodinu. Taková byla dohoda. Vzhledem k tomu, že mám svůj podnik, tak v práci trávím hodně času. Manželka sedí doma a sleduje pořádek, připravuje jídlo. Na oplátku pro ní kupuji vše potřebné pro život.
I když jsem obchodník a peněz máme dost, stále musím hodně pracovát. Někdy si tak chci alespoň pár dní posedět doma a nic nedělat. Ale já prostě nemůžu. Jak? Musím vydělávat na naší rodině. Manželka cenu peněz nechápe.
Dřív jsem plnil všechny její rozmary, kupoval všechno, co chtěla. A pak jsem viděl, že nepoužívá věci a prostě jsem přestal kupovat.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že své věci, které nosila jednou nebo dvakrát, rozdávala příbuzným. Dobře, ať to rozdá, ale měla na sobě tak málo a kolik nervů mě vyčerpala kvůli značkovým šatům, náhrdelníku s rubíny. Všechno to stojí šílené peníze. Je to vůbec normální?
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „NA SOUDNÍM JEDNÁNÍ MANŽEL ODMÍTL PŘIZNAT VÝŽIVNÉ, DOKUD NEBUDE PROVEDEN TEST DNA“