Bylo to už v 90. letech, kdy jsme se s maminkou rozhodli, že pojedeme za příbuznými do vesnice. Hned po příjezdu jsme šli navštívit tety, strýce, prarodiče. Moc se mi to nelíbilo, protože jsem neměla zájem o rozhovory. A tak mě maminka potěšila, že už zbývá zajít jen za tetou Marii a můžeme si odpočinout.
Jídlo / Zdroj: abrozzi.com
Žila skoro v lese. Měla starou dřevěnou chalupu, protože manžel pracoval jako lesník. Cestou k ní jsme sbírali bobule a houby, takže čas rychle utíkal. Když nás stařenka uviděla, okamžitě pozvala do svého domu. Teta Maria položila na stůl pamlsky a pozvala si sednout.
Vesnice / Zdroj: abrozzi.com
A pak jsem viděla na vyčištěných vařených vejcích stopy špinavých prstů. Příbuzná byla zřejmě na zahradě a zapomněla si umýt ruce. Když uviděla, že jsem se dávala na špinavá vajíčka, začala si čistit slinou a podala mi ho. Jako kouzelnice! Jen mě to nějak nepobavilo.
Vajíčka / Zdroj: abrozzi.com
Po chuti nezůstala ani stopa. Už jsem nechtěl jíst. Snědla jsem jen jablko, které jsem sama strhla ze stromu. Od té doby uplynulo mnoho let, ale stále nemohu jíst na návštěvě.
Ženy / Zdroj: abrozzi.com
PŘIPOMÍNÁME: „NÁJEZDY LIDÍ DO PŘÍRODY“: PO NÁVŠTĚVÁCH ZŮSTÁVAJÍ SPOUSTY ODPADKŮ, NĚKTEŘÍ SE NEUMÍ CHOVAT A PO SOBĚ NEUKLÍZÍ
