Je mi 60 let. Můj syn se před pár lety oženil s drzou dívkou a nechal mě samotnou. Teď mám dvě vnoučata, oni žijí v pronajatém bytě. Moje dítě to má dost náročné, vždyť se pečuje o všechny a snacha sedí doma a hlídá děti. Nedávno jsem zjistila, že je potřetí těhotná. Jsem byla samozřejmě v šoku. Zřejmě se jí nechce jít do práce, a raději si je na mateřské.
Viděla jsem, že je pro syna těžké všechno utáhnout. Když se narodí třetí vnuk, přestane vůbec chodit domů, pořád si hledá nějaké brigády. Nabídla jsem dětem, aby se přestěhovali ke mně. Snacha dlouho přemýšlela, ale přesto souhlasila.
Nemůžeme s ní najít společnou řeč. Vždycky na mě hází zlé pohledy a vyčítá mi každou maličkosti. Pro štěstí svého syna jsem mlčela a vše snášela.
Jednou mě navštívily kamarádky. Všimla jsem si, že došel cukr, a rozhodla jsem se požádat snachu, aby cestou domů zašla do obchodu. Vytočila jsem její číslo a telefon zazvonil ve vedlejší místnosti. Uviděla jsem, že je tam podepsaná jako „Vědma. Nezvedej telefon!”.
Nejzajímavější bylo to, že místo hudby bylo psí štěkání. Kamarádky se podívala a povzdechla si. Bylo vidět, že je jím mě velmi líto. Večer jsem si šla pro cukr sama. Máša seděla v kuchyni a malovala si nehty. Jen jsem otevřela dveře do bytu a uslyšela jsem její rozhovor s někým po telefonu.
- Lenko, asi ona o všem ví. Nevzala jsem si s sebou mobil na trénink a ta vědma mi volala. Ona ani nedokázala vymazat zmeškaný hovor, blbla jedna. Co je to za trest? Ale ona bude mlčet, vždyť nevyžene synáčka na ulici.
Nemůžu ani říct, co jsem v tu chvíli cítila. Chtěla jsem ji uškrtit a vyhodit její věci přímo z balkonu. Vešla jsem se do místností a řekla:
- Mášo, sbal si věci a výsadní. Synovi to řeknu sama.
- Vy jste se jako zbláznila? Co po mě jako chcete? – snacha předstírala, že se nic nestalo.
- Budeš říkat své matce takové „komplimenty“ a já to nechci slyšet ve svém domě!
Ona se obula se a vyšla ven. Večer si na mě syn přišel stěžovat, ale když se dozvěděl pravdu, byl v šoku. Omluvil se a sbalil další věci. Mimochodem, oni stále žijí spolu, nebudou se rozvádět.
Teď žiju sama, je mi smutno a osamělé, ale nikdo mě teď neuráží.
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „MÁM VELKÉ OBAVY. MYSLÍM, ŽE MĚ MANŽEL PODVEDL“
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „NEMŮŽETE MĚ ZAJISTIT, TAK VYPADNĚTE Z MÉHO DOMU“