Pracovala jsem jako prodavačka. K pokladně přistoupila starší žena, která koupila spoustu jídla a nevěděla, jak si to může odnést domů. Nabídla jsem jí pomoc, a ona ji neodmítla. Místo přestávky na oběd jsem pomohla ženě donést potraviny domů.
Ukázalo se, že paní Hana byla velmi milá a příjemná žena. Bylo jí 78 let a byla úplně sama. Syn v mládí zemřel, dcera hodně pije a na svou starou matku si nevzpomíná. Od té doby jsme se staly kamarádky. Na oběd jsem chodila k paní Haně. Pily jsme čaj a povídali si o životě, pomáhala jsem jí s domácími pracemi a utěšovala ji laskavým slovem.
Jednoho dne mi ale neotevřela dveře. Po dlouhém čekání jsem uslyšela ženský hlas:
Dvě ženy se objímají / Ilustrační foto / Zdroj: ostrnum.com
„Jsi Vika? Hanina kamarádka?“ zeptala se sousedka.
„Ano,“ odpověděla jsem.
„Hanka zemřela. Nechala ti vzkaz, když ji odváželi do nemocnice,“ sousedka mi podala kousek papíru.
Vložila jsem tento vzkaz do kapsy, odešla, protože jsem v tomto stavu nemohla číst. Přišla jsem domů a řekla o tom svému manželovi. Rozhodli jsme se to přečíst společně.
Dopis / Ilustrační foto / Zdroj: thepoint.rabota.ua
„Jitko, jsi moje jediná podpora. Nemám nikoho jiného, koho bych mohla požádat. Mám vnučku Dášu, moje dcera byla zbavena rodičovských práv a nyní je dítě v dětském domově. Navštěvovala jsem ji každý víkend. Pokud to pro tebe není těžké, navštěvuj ji alespoň někdy. A zavolej na toto číslo.“
Zavolala jsem a domluvila se s tím mužem na schůzku. Manžel šel se mnou. Tento muž byl k mému překvapení notář. V jeho kanceláři jsem se dozvěděla, že mi paní Hana odkázala byt. O víkendu jsme se rozhodli navštívit Dášu. Desetiletá blonďatá dívka nás okouzlila, a tak jsme se ji rozhodli adoptovat. Naše děti z toho měly jen radost.
O tři roky později jsme se s manželem velmi silně pohádali. Manžel odešel z domova a celý měsíc žil u své matky. Ale přesto jsme se smířili.
Pár / Ilustrační foto / Zdroj: stb.ua
Uplynuly roky. Dáša vyrostla, ale nijak nespěchala, aby se přestěhovala do bytu své babičky. Pronajímali jsme ho, abychom měli další příjem.
Jednoho večera jsem čekala na manžela z práce. Přišel pozdě. Ale nebyl sám. Manžel držel za ruku malého chlapce.
„Všechno vysvětlím,“ řekl.
Když děti usnuly, sama jsem zahájila konverzaci: „To se stalo, když jsi žil u matky?“
Otec a syn / Ilustrační foto / Zdroj: ipsyholog.ru
„Ano. Ale měla bys vědět, že to byla chyba, vždy jsem miloval jen tebe. Opil jsem se a přišla ke mně Lenka. O dva dny později jsem se vzpamatoval a odešel. Zapomněl jsem na to všechno. Ale dnes mi zavolala sociální pracovnice. Lenka, jak se ukázalo, porodila syna, ale celé ty roky mlčela. Pije, nestará se o dítě, takže by měla být zbavena rodičovských práv a oni mě našli. Pokud odmítnu, bude umístěn do dětského domova. Pokud chceš, umístím ho do dětského domova.“
Samozřejmě jsem nemohla dopustit, aby se to stalo. Dítě bylo velmi podobné mému manželovi, takže jsem mu odpustil a přijala jeho syna.
PSALI JSME: PŘÍŠTÍ DEN PO PRÁCI JSEM ŠLA DO DĚTSKÉHO DOMOVA, ALE CHLAPEČEK TAM UŽ NEBYL
PŘIPOMÍNÁME: ŽENA SI VZALA K SOBĚ DOMŮ 79LETOU BABIČKU, KTERÁ ŽILA V DOMOVĚ DŮCHODCŮ. JAK ŽIJÍ PO 6 LETECH
