Žiji ve městě. Moji rodiče zemřeli už dávno, takže mám ve vesnici malý domek. Osud sousedky na mě velmi zapůsobil.
Dětství jsem strávila také ve vesnici. Měla jsem tam kamarádku, byla to sousedova dcera jménem Marika. Ale po absolvování školy jsme přestaly komunikovat.
Často jezdím do svého domu, protože není daleko od města. Mám tu zahradu.
Matka Mariky nedávno onemocněla. Potřebuje pomoc, nemůže sama chodit do obchodu. S Marikou se teď vidíme často. Přijíždí z města každý den. Připravuje matce jídlo na celý den, přináší pochoutky a jede do města. Má tam rodinu.
Nikdy jsme spolu dlouho nemluvily, protože vždycky spěchala, aby se vrátila do města autobusem.
Letos jsme se s manželem rozhodli strávit dovolenou na vesnici. Jednoho dne jsem si všimla, že děti mé přítelkyně běhají na zahradě, a Marika se nespěchala. Přátelsky jsem ji pozdravila a pozvala ji na večeři.
Manžel povečeřel a šel si odpočinout a já a Marika jsme si povídaly téměř až do rána. Má těžký osud. Ukázalo se, že se do vesnice přestěhovala, protože podává žádost o rozvod. Říká, že je z takového života unavená.
Marika a její manžel žili spolu 10 let. Mají dvě děti, syna a dceru. Zatímco rodiče byli mladší, pomáhali páru.
Marika porodila děti jedno po druhém, takže měla dlouhou mateřskou dovolenou. Celou tu dobu žili z malého platu manžela. Když byly dcerce 2 roky, dala ji do školky a byla nucena jít do práce.
Její manžel Antonín pracoval jako běžný manažer, ale nebyl iniciativní, takže neměl žádný kariérní růst. Marika musela ve dne pracovat jako prodavačka a večer jako uklízečka. Žena byla v práci, pak přicházela domů a začínala uklízet dům. Muž stále opakoval, že uklízení není mužská práce. Tak žila 5 let.
Když její matka onemocněla, musela se starat o její domácnost. Muž řekl:
„Já do vesnice nepojedu. Tvoje matka, takže se o ni starej sama.“
Došla jí trpělivost po další hádce, když jí manžel vyčítal neumyté nádobí a špinavé podlahy. Ale žena prostě neměla čas. Doufala, že se v něm probudí svědomí a pomůže jí.
Život ve vesnici je samozřejmě úplně jiný, ale zde je respekt blízkého člověka. Marika neví, jak bude žít, ale stále doufá, že manžel pochopí své chyby a požádá o odpuštění. Žena se mezitím má o koho starat.
PŘIPOMÍNÁME: “ŽÁDÁM O ROZVOD“: JAK SMS, KTEROU DOSTAL MANŽEL, POMOHLA ŽENĚ ODHALIT NEVĚRU