Můj přítel z dětství Ondřej měl dva syny. Starší se jmenuje Tomáš a mladší je Martin. Děti vyrostly a pomáhaly otci ve všem, protože byl starý a slabý. Poté se Martin oženil a natrvalo se přestěhoval do jiného města. A pak se starší oženil, ale zůstal u rodičů.
Můj kamarád zemřel. Jeho manželka zůstala žít v bytě s Tomášem. Syn navrhl matce, aby na jeho jméno napsala plnou moc, aby si mohl všechno platit sám. Žena byla často nemocná.
Matka tak udělala. Tomáš prováděl všechny platby včas každý měsíc.
O osm let později syn řekl, že je majitelem bytu, a požádal, aby se matka odstěhovala. Žena byla v šoku, když uviděla dokumenty, které o tom svědčí. Ukázalo se, že před mnoha lety Tomáš tajně vyměnil dokumenty a dal jí darovací smlouvu na své jméno.
Matka se nehodlala mlčky řídit pokyny svého syna a zažalovala ho, že ji oklamal. Tomáš předložil všechny důkazy, podepsané dokumenty.
Žena riskovala prohrát soud a skončit na ulici. Příbuzní se pokoušeli přesvědčit staršího syna, aby dovolil matce zůstat doma. Byl však neoblomný.
Tomáš vyhrál soud. Den po rozhodnutí soudce dal věci své matky na chodbu a vyhnal ji: „Hledej dům jinde“.
Stařenka se přestěhovala do starého domu ve vesnici, kde kdysi žili její rodiče. Nebyly tam žádné pohodlné životní podmínky.
Jakmile nejmladší syn Martin zjistil, co se stalo, okamžitě všechno zahodil a přestěhoval se s rodinou k matce do vesnice. Nyní není sama a naštěstí žije obklopená péčí blízkých.
PSALI JSME: MOJE TCHYNĚ POZVALA SVOU SESTŘENICI Z VESNICE, ABY PŘIJELA BYDLET DO NAŠEHO BYTU
PŘIPOMÍNÁME: JSEM ZVYKLÝ POMÁHAT FINANČNĚ MATCE, ALE MANŽELKA A TCHYNĚ JSOU KATEGORICKY PROTI