Minulý měsíc jsem měla dovolenou a poté na několik dní jsem přišla navštívit matku. Nyní bydlím sama, takže ji tak často nevidím.
Šla jsem do obchodu a najednou jsem potkala spolužačku Věru. Mluvili jsme o tom, kdo podniká, kdo se oženil a kdo se rozvedl za těch 7 let po ukončení školy. Věra mi vyprávěla smutný příběh o svém životě.
Po absolvování školy se Věra přestěhovala k babičce. Verina babička byla velmi nemocná, měla cukrovku a krevní tlak jí neustále skákal. Věra se tedy postarala o babičku. Pomáhala s domácí praci, vařila a chodila do lékárny po léky.
Po škole nikam nechodila a okamžitě si našla práci jako chůva ve školce. Říká, že musela kupovat drahé léky a její babička utrácela všechny peníze na nějaké léky a účty, a tak to bylo i na jídlo.
Věrovi příbuzní byli rádi, že dívka žila se svou babičkou a pomáhala jí. Její babička zaregistrovala Věru ve svém bytě a udělala jí dárek a asi o rok později, když byla Věra v práci, babička zemřela.
Po pohřbu se rodiče a její bratr dozvěděli, že se majitelkou bytu stala Věra.
Začali naznačovat, že by bylo lepší prodat tento byt a koupit nové auto pro otce a bratra. Věra jim ale řekla, že byt neprodá, ale bude v něm bydlet. Poté začali její rodiče považovat Věru téměř za zrádce a dokonce s ní přestali mluvit, jako by pro ně byla cizí.
Věřím, že Věra udělala správnou věc, když byt neprodala. V dnešní době je velmi obtížné vydělat si peníze na svůj domov. Kromě toho si tento byt zasloužila, protože obětovala své vzdělání kvůli své babičce.
A co si myslíte vy?
PSALI JSME: RODIČE NEVĚŘILI PŘÍBĚHŮM SVÝCH DCER, ŽE NĚKDO ŽIJE V JEJICH POKOJI: PAK TAM OBJEVILI ZVÍŘE
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH PADESÁTILETÉ ŽENY: PROČ NELITUJE, ŽE SE ROZHODLA NEMÍT DĚTI