Téměř všichni mladí lidé, kteří se rozhodují pro dítě, jsou si jisti, že chůvami budou jejich rodiče, budoucí babička a dědeček. Myslí si, že jen čekáme, kdy můžeme odložit své záležitosti a plány a místo mladých rodičů hlídat dítě.
Není to tak. Nezasloužili si rodiče čas pro sebe, pro odpočinek? Koneckonců kvůli svým dětem upustili od ambice. A jakmile si koupili rybářský prut, barvy nebo poukaz, děti potřebují peníze, bydlení, čas a celý život svých rodičů.
Znovu.
Je mi už 60 a nesnažím se hrát s dítětem, které se ani nenaučilo mluvit. Vložila jsem všechny síly do svých dětí, dala jsem jim lásku i vzdělání. Zdraví prakticky nezbývalo, ale stále si mohu užívat života.
Navštívit město snů.
Cestovat, chodit na procházky.
Vždycky jsem snila o pletení košíků a teď konečně koupili můj první.
Ale starší syn nedávno přišel na návštěvu. S vnukem. Potřebuje odjet na služební cestu, jeho žena chce jít s ním, už tři roky nebyla na dovolené.
Opravdu?
Nebyla jsem na dovolené už třicet let! A právě jsem chtěla navštívit spolužákyni, čeká mě město mého mládí …
Proč bych se měla vzdát všeho? Snacha se ani nepokusila předem dohodnout se na plánech …
Proč si pořídila dítě, když ho nemůže vzít s sebou a neobejde se bez výletu? Moje děti nežily s babičkami a já jsem nejezdila na dovolenou. Odpočívala jsem s nimi na řece i na moři, ale vždy s dětmi.
Opět to samé …
Zavolala jsem spolužákyni a odložila cestu. Co dělat? Hlídám vnuka a přišel na návštěvu mladší syn s manželkou.
Oznámili mi, že čekají druhé dítě …
PŘIPOMÍNÁME: VNUK PŘIBĚHL K BABIČCE S KYTICÍ, ALE TVRDOHLAVÁ OSLAVENKYNĚ MU NEOTEVŘELA DVEŘE: PRINCIP, NEBO BLBOST