Jmenuji se Antonín. Mám bratra. Oba jsme ženatí. Před patnácti lety zemřel náš otec. Matka bydlela odděleně, na druhé straně města. S bratrem jsme ji nikdy nenechávali samotnou, pomáhali jsme jí s nákupem. Přišly za ní naše děti a manželky. Na všechny akce jsme vždy zvali maminku. S bratrem jsme se snažili udělat všechno pro to, aby matka nepropadla depresi a osamělosti.
S bratrem jsme si zvykli každý večer volat matce a mluvit s ní. Po několika letech jsme na to ale doplatili.
Máma si zvykla, že musí být pořád s námi, že se jí musíme věnovat. Nakonec jsme ji s sebou přestali brát. Koneckonců jsme mnohem mladší než maminka a chtěli jsme si odpočinout ve společnosti našich vrstevníků. Byly chvíle, kdy jsme chodili do kaváren spontánně, neplánovaně, a tak jsme mámu ne vždy brali s sebou. Maminka nás začala mít hodně v zubech a vyjadřovala svou nespokojenost.
Začalo to velmi jednoduchou příhodou. Náš nejmladší syn Igor vyhrál soutěž. Obsadil druhé místo a získal medaili. Byli jsme na našeho syna velmi hrdí a rozhodli jsme se oslavit tuto událost v kavárně. No, seděli jsme v kavárně dvě hodiny. Snědli jsme pár koláčů, vypili džus a pogratulovali synovi k jeho prvnímu životnímu vítězství. Večer Igor zavolal babičce a řekl jí o tom.
Poté vypukl strašlivý skandál. Máma nás obvinila, že ji nikdo nepotřebuje, že jsme na ni zapomněli, že si jí nevšímáme. Moje žena se na ni velice urazila. To bylo první semínko sváru, které zkazilo jejích vztah. Pak se zdálo, že se vše vrátilo do normálu.
Znovu jsme začali zvát mámu na všechny večírky. Jednou o prázdninách však moje matka řekla mé ženě několik urážlivých slov. Moje žena mi řekla, že s mojí matkou už nebude komunikovat.
Pak jsme se rozhodli jet na rodinnou dovolenou autem k moři. Matku jsme ale nepozvali. Když to zjistila, hrozně se rozčílila. Říkala, že za všechno může moje žena, že se mnou manipuluje. A moje žena řekla, že už toho má dost. A proč by měla všude cestovat se svou tchyní, která se k ní také chová tak špatně?
Šli jsme sami, bez mé matky. Ale dovolená byla zkažená. Manželka se mnou nemluvila, matka na mě byla také velmi naštvaná. Nyní je vztah mezi námi velice napjatý a ukazuje se, že jsem mezi dvěma kameny.
Na jedné straně je mi matky líto a chápu ji, ale na druhé straně chápu i svou ženu. Jen nevím, co mám dělat. Moje matka trvá na tom, že potřebuje pozornost. Požaduje, abych ji častěji navštěvoval a volal jí. Stále mi říká, že mám jen jednu matku a že v mém životě může být mnoho žen.
Co mohu udělat pro zlepšení vztahu mezi mou ženou a mou matkou?