Malý chlapeček nemohl pochopit, kam zmizeli jeho rodiče

Malý chlapeček se na mě díval zamžouranýma zděšenýma očima. Nedokázal pochopit, kam zmizeli jeho rodiče a proč nepřicházejí jeho máma a táta. Rozhlížel se, byl obklopen cizími lidmi. Dítě bylo v dětském centru.

Zaměstnanci této instituce si již zvykli na takové tragické osudy, ale já jsem si nemohla na to zvyknout. Každý příběh dítěte jsem si brala příliš k srdci. Srdce mi krvácelo, když jsem se dívala na toho chlapečka, kterému byl jen jeden rok. Samozřejmě, jak můžu vysvětlit ročnímu dítěti, že jeho táta a máma zemřeli a už je nikdy neuvidí?

Vzala jsem dítě do náruče a tiše řekla: „Neboj se.“ Oči se mu zalily slzami, ale stále se nerozplakal. Bylo mi toho dítěte moc líto a snažila jsem se mu věnovat více času, hrát s ním, hladit po hlavičce a objímat.

Miminko / Ilustrační foto / Zdroj: live41media.com

Jedna z starousedlic dětského centra mě napomenula, že jsem k dítěti přilnula marně. Je pro něj lepší nezvykat si na dobro, protože je sirotek a musí se připravit na to, že celý život bude muset bojovat sám.

Ale nemohla jsem s tím nic udělat. Přilnula jsem k tomuto chlapečkovi. Dítě se mi líbilo. A není jasné, kdo z nás koho potřeboval víc – on mě nebo já jej. Zdálo se, že chodím do práce za Miroslavem.

Ale stalo se něco, co jsem si nedokázala představit ani v tom nejhorším snu – byla jsem propuštěna z důvodu profesní nezpůsobilosti. Ne, není to tak, že bych svou práci dělala špatně. Jen mi bylo příliš líto dětí, které zůstaly bez rodičovské péče. Bylo ale nutné nepopustit uzdu pocitům.

Matka a dítě / Ilustrační foto / Zdroj: infoorel.ru

Samozřejmě být bez práce není moc příjemné, ale jak budu bez svého Miroslava, to jsem si nepředstavovala. Už ho nikdy neuvidím? Chlapečka jsem uviděla přesně o dva měsíce později. Tak dlouho trval proces adopce. A opustili jsme s ním dětský centrum jako matka a syn.

Na světě neexistují žádná náhodná setkání. Možná, že mé propuštění bylo impulzem, který mi pomohl udělat konečné rozhodnutí.

PSALI JSME: BABIČKA BEZ DOMOVA ZACHRÁNILA MÉ DÍTĚ A VYPRÁVĚLA MI SMUTNÝ PŘÍBĚH O TOM, JAK SE DOSTALA DO TAKOVÉHO ŽIVOTA

PŘIPOMÍNÁME: NEJEN, ŽE JSI MI MÍSTO SYNA PORODILA DCERU, ALE TAKÉ SES ROZHODLA VZÍT OPUŠTĚNÉ DÍTĚ Z PORODNICE

Share