Jan a jeho rodiče se přestěhovali z vesnice do města. Chlapci bylo 7 let. Jejich sousedy byli 13letá Eva a její rodiče. Janova matka někdy žádala dívku, aby pohlídala jejího syna. Eva ráda plnila povinnosti chůvy. Obzvláště ráda mu četla knihy pro děti. Jan pozorně poslouchal tyto pohádky a pokaždé v roli hrdinek představoval Evu.
Kluk se natolik připoutal k sousedce, že jí jednou, když mu bylo sedm let, řekl: „Určitě si tě vezmu, počkej, až vyrostu.“ „Slibuji, že počkám,“ odpověděla s úsměvem. Později se dívka a její rodiče přestěhovali do sousedního domu. Nyní Jan a Eva komunikovali méně často, ale chlapec na její slib nezapomněl.
V devatenácti se Eva vdala a přestěhovala se do bytu svého manžela. Ve svatební den, když Eva ve svatebních šatech, krásná jako princezna, vyšla ven, Jan k ní přistoupil a řekl: „Zrádkyně, slíbila jsi, že počkáš, až vyrostu.“ Kvůli hlasité hudbě nikdo kromě nevěsty neslyšel jeho slova. Eva na ten dětinský rozhovor a vtipný slib už zapomněla, ale dojala jí slova dvanáctiletého chlapce.
Uplynulo šest let. Eva se rozvedla se svým manželem a vrátila se se svým pětiletým synem do bytu svých rodičů. Jan se o jejím rozvodu dozvěděl v předvečer povolání k vojenské službě. Viděl jak Eva pravidelně chodí na procházky s dítětem, ale neodvážil se k ní přiblížit. Po službě Jan našel dobrou práci. Neměl přítelkyni, protože všechny dívky porovnával s Evou.
Jednou se Jan opil a přišel navštívit Evu: „Musíme si promluvit.“
„No, pojď dovnitř. Pouze na pět minut,“ varovala ho. V lehkých šatech s rozpuštěnými vlasy se před Janem objevila stejná pohádková princezna. A Jan jí najednou vyhrkl vše, co se mu nahromadilo v srdci. Říkal, že miluje a nazýval ji nejkrásnější dívkou na světě.
„Jane, jsi opilý, proto vidíš všechno v růžových barvách,“ řekla Eva. „Nejsem už tou dívkou z tvého dětství. Mám dítě a dospělý život. A určitě svou polovičku potkáš. A teď je čas jít domů.“
Další den přišel Jan k Evě s nádhernou kyticí. Pili čaj a povídali si. Pozval dívku na večeři do restaurace, ale opět dostal odmítavou odpověď. „A co slib, že si mě vezmeš?“ zeptal se Jan.
„Pamatuješ si ho ještě?“ Eva byla překvapená a pak dodala: „Zdá se mi, že to všechno bylo v jiném životě. Je mi nad třicet a mám syna. Proč mě potřebuješ?“
„Já nepotřebuji nikoho kromě tebe,“ odpověděl kluk. Jan pokračoval v pokusech obletovat Evu. Navázal kontakt s jejím synem.
Jednou se dokonce pral s jejím bývalým manželem, když přišel k Evě požádat o peníze na alkohol. Od toho dne žena respektovala Jana. Eva a Jan neměli žádný blízký vztah a kluk nijak nespěchal. Byl šťastný jen proto, že mu osud alespoň někdy dával šanci být v blízkosti milované ženy. Eva si postupně zvykla na Jana a nacházela v něm stále více nových dobrých vlastností. Nyní jasně viděla, že jí kluk miluje a je připravený stát se skutečnou oporou a věrným životním druhem.
Jan si všiml změn v náladě Evy. Do jejich vztahu ale najednou zasáhla Janova matka. Každá matka chce vidět své dítě šťastné. Janova matka pevně věřila, že její syn si zaslouží lepší osud, než žít v manželství se ženou, která již byla vdaná a vychovávat dítě někoho jiného. Poté, co se jednou setkala s Evou, začala ji prosit, aby s Janem přerušila veškeré vztahy. Eva to slíbila. Janovi byla nabídnuta práce v Iráku na jeden rok. V té době byl vztah s Evou přerušen. Jan propadl zoufalství. Věděl, že za všechno může jeho matka.
Když se jeho matka dozvěděla, že syn jede do Iráku, byla vážně znepokojena. Když ale mu řekla, že by tato služební cesta mohla být pro něj nebezpečná, dostala odpověď: „Už je mi to jedno.“ Matka cítila stav svého syna a byla připravena na všechno. Navštívila Evu, omluvila se jí a začala ji přesvědčovat, aby navázala vztah s Janem. Eva prohlásila, že už své rozhodnutí nezmění. V duši se samozřejmě Eva bála o kluka a po jeho odjezdu na něj často vzpomínala …
„Rozhodl jsem se s tebou poradit. Evo, slyšíš mě?“
„Ano, ano, poslouchám tě!“ křičela do telefonu.
„Evo, vezmi si mě! Souhlasíš? … Proč mlčíš?“
„Ano, souhlasím, Jane. Čekám na tebe,“ odpověděla Eva.
PSALI JSME: NEVĚSTA ŽÁDALA HOSTY, ABY NA SVATBĚ UMYLI NÁDOBÍ: PROČ O TO ŽÁDALA
PŘIPOMÍNÁME: MANŽEL UVIDĚL VYSÍLÁNÍ SVATBY A POZNAL NEVĚSTU: UVĚDOMIL SI TEDY, ŽE VIDEO NENÍ INSCENACE, ALE JEHO MANŽELSTVÍ JE