Když jsem nastoupila na vysokou školu, rozhodla jsem se odstěhovat se od rodičů a bydlet na kolejích.
Brzy přešla na distanční výuku a pronajala si byt. Potom jsem si potkala muže, který se o rok později stal mým manželem. Před svatbou jsem měla klíče od bytu rodičů vždy v kabelce. Někdy jsem si tam docházela pro věci, ale vždy jsem na svou návštěvu upozorňovala matku.
Během několika měsíců jsem dovezla všechny své věci ze svého pokoje a přesunula jsem je do pronajatého bytu. Rodiče nic neřekli, pozvali mě na návštěvu a pěkně se mnou mluvili.
Někdy jsem jen tak přicházela domů. Pohladit kočku, vypít čaj ze svého oblíbeného hrnečku – to je taková nostalgie!
Vzali jsme se na mé 25. narozeniny. Nezorganizovali velkolepou oslavu, byli blízké příbuzné a nejlepší přátele. Kamarádka nám podarovala můj oblíbený obraz.
Majitel bytu, který jsme si pronajali, přísně zakázal vrtat do ji do stěn, takže jsem se rozhodla ji odvézt k rodičům. Nemohla jsem si ani myslet, že matka a otec mohou být proti. Rodiče odjeli na chatu, a já rozhodla obraz donesl do bytu. Ale klič nebyl již vhodný.
Dokonce jsem zkontrolovala, zda jsem šla do správného patra. Zavolala jsem tátovi, ale ten nezvedl telefon. Maminka na mě mluvila velmi hrubě, prý, jsem dospělá dáma, mám svou vlastní rodinu a svůj byt. Změnili zámky, abys do bytu nevstupovala.
Budou čekat na mě jen na návštěvu. S otcem spolu se rozhodli, že byt je jejich osobním prostorem. Nejurážlivější věcí je, že to skryli. Kdybych nepřišla s obrázkem, ani bych o tom nevěděla.
Byla jsem velmi uražena, protože jsem si takový přístup nezasloužila. Jsem dcera, ne zloděj. Toto je i můj dům… Proč se rozhodli vyhodit mě ze svého domova? Řekla jsem svému manželovi o všem, on se postavil na stranu mých rodičů. Milovaný řekl, že by udělal totéž, protože každý manželský pár by měl mít své vlastní zázemí.
ČTĚTE TAKÉ: MUŽ UTRATIL 400 DOLARŮ, ABY ZJISTIL PŘÍČINU KULHÁNÍ SVÉHO PSA: ODPOVĚĎ VETERINÁŘE HO ZASÁHLA