Moje žena stále utrácela, vždy se dokázala rychle zbavit peněz. A byla jsem tak naštvaná její slabostí. Na začátku našeho společného života jsem si toho nevšiml. A teď, když jsme spolu téměř pět let, jsem začal reagovat velmi ostře. Takže jsme se začali hádat téměř kvůli každému nesmyslu.
Povězte, lákají vás jahody koupené uprostřed zimy za šílenou částku? Alice to odůvodňuje tak, že ty jahody opravdu chtěla. Stejné léto je mohla na zahradě sbírat do kbelíků.
Nedávno jsi koupila bělící krém na obličej. Už má polici ohnutou od těch krémů na péči o pleť. Ale nic takového neexistuje a prý takový ještě nemá – její argument. Chápu její touhu po kráse a estetickém vzhledu, ale musíte myslet racionálně. Myslím, že je docela možné obejít se bez sté krabičky.
Pohádali jsme se a pak každý běžel do své práce. Večer, když šli oba spát přišlo ženě velice spatně, onemocněla a já jsem jí musel zavolat sanitku. Alice byla převezena do nemocnice a ošetřující lékař řekl, že být v blízkosti pacientky bylo zbytečné – nyní potřebuje klid a lékařský dohled. V případě potřeby zavolá zpět.
Takže jsem se ocitl doma. Zpočátku jsem měl dokonce radost z takové nečekané svobody. Mohl jsem dělat co si zamanu. Sledovat své oblíbené hororové filmy až do půlnoci při plné hlasitosti, hrát hry na počítači, nemýt nádobí hned po jídle. Lehnout si napříč na postel a přetáhnout na sebe celou přikrývku a nikdo jí ze mě celou noc nevytáhne.
Zapnul jsem notebook a uviděl reklamu na horké výlety na Kypr, kam se Alice pokoušela jet několik let po sobě. Já jsem ušetřil peníze na nové auto, protože to staré už mělo své nejlepší časy za sebou. Když jsem ráno vstal, bohužel mi z nějakého důvodu chyběla celá ta zábava. A jídlo neměla žádnou chuť – vždy jsem snídal s Alicí. Stal jsem se velmi smutným a osamělým. Teď už bylo jen jedno přání – mít svou manželku zpět. I se všemi svými neduhy.
Sotva jsem mohl počkat do osmé hodiny ráno a zavolal jsem službukonajícího lékaře. Řekl, že moje žena je v pořádku. V noci urgentně provedli nucenou operaci. Nyní všechny potíže skončily. Vyskočil jsem radostí, že ji konečně znovu uvidím. Cestou jsem usrkával horkou kávu a jako dítě jsem byl šťastný, že moje žena žije, že na mě čeká. Již na cestě jsem jí koupil luxusní kytici květin, aby alespoň něco uklidnila svou milovanou.
PSALI JSME: „CHTĚLA TO MÍT RYCHLE ZA SEBOU“: JAK NA ZTRÁTU NINY DIVÍŠKOVÉ REAGOVAL JEJÍ MANŽEL JAN KAČER
PŘIPOMÍNÁME: NECHCI VE STÁŘÍ PEČOVAT O SVOJI TCHYNI, KTEROU NEMÁM RÁDA