Měla jsem úžasnou rodinu a milující rodiče. Chodili jsme spolu na procházky, jezdili na kolech, odpočívali na chalupě. Nikdy jsem neslyšela, jak se hádali. Ale pak byla jedna hádka. A otec si sebral své věci a odešel.
Bylo mi po tátovi velmi smutno a nemohla jsem se dívat na mámu, která neustále plakala. A pak začala přivádět muže domů. Nelíbilo se mi to, a tak jsem se vždy zamykala ve svém pokoji, když přicházeli.
Hodně pili a neustále si vyjasňovali vztahy. A někdy u nás tito hosté nocovali, po nich byl doma strašný nepořádek. Pak měla moje máma bříško. A vysvětlila mi, že brzy budu mít bratra nebo sestru.
Byla jsem velmi šťastná a těšila se na naše setkání. Mámě se narodil chlapeček a dala mu jméno Honzíček. Milovala jsem ho a pečovala o něj.
Teď jsem nebyla sama, když máma trávila čas s hosty. Bylo mi teprve šest, ale rychle jsem se naučila krmit a přebalovat mého bratříčka a starat se o miminko.
Moje máma jako by úplně zapomněla na své povinnosti a trávila čas jen se svými přáteli. O syna se nestarala. Jednoho dne máma řekla, že jde do obchodu. Často mě nechávala samotnou s Honzíčkem, takže jsem se nedivila.
Ale bylo to hrozné, když uplynulo několik hodin a máma se ještě nevrátila. Uložila jsem bratra do postýlky a doufala, že ráno uvidím mámu, ale nebyla doma. Honzíček začal plakat, protože měl hlad, ale ukázalo se, že kojenecká výživa skončila.
Nevěděla jsem, co mám dělat, a můj bratr neustále plakal. Rozhodla jsem se ho vzít a jít do obchodu.
Máma mi ale bohužel nenechala peníze, a tak jsem musela požádat kolemjdoucí, aby mi pomohli. Říkala jsem jim, že máma někam odešla a bratr chce jíst a že jim určitě vrátím peníze, až se maminka vrátí. Ale všichni jen procházeli kolem.
Jen jeden muž mě vyslechl a pomohl mi. Ukázalo se, že mě poznal náš soused. Zavolal policii a byli jsme posláni do dětského domova a moje matka do rehabilitačního centra. Máma ale za pár měsíců přestala pít, dala byt do pořádku a vzala nás zpět.
PŘIPOMÍNÁME: VYROSTL JSEM 10 LET ZA JEDEN DEN. MÁMA NÁS OPUSTILA