V manželově rodině jsou dva syny, on a jeho mladší bratr Denis. Denis je mladší o 10 let, a když vystudoval univerzitu, nespěchal začít samostatný život.
Denis se nechtěl stěhovat kvůli absenci práce. Často jsme navštěvovali manželovy rodiče a komunikovali s Denisem. Bylo vidět, že se člověk snaží a dělá, co umí, ale nějak se mu zatím nedaří najít práci. Rodiče ho finančně podporovali a starší bratr nabízel jakoukoliv pomoc, jakou mohl poskytnout.
Mezitím měsíc co měsíc žil, jedl, spal v domě svých rodičů. Někdy šel z domu brzy ráno na další pohovor. Jednou během snídaně nás rušil nečekaný telefonát. Zavolali z policie a sdělili, že někdo pronikl do domu manželových rodičů. Nový systém byl nainstalován v domě před měsícem a podobná událost byla naprostým překvapením pro nás.
Policista žádal, abychom přijeli a byli svědky. Samozřejmě jsme souhlasili a hned jsme vyjeli, cestou jsem několikrát volala tchyni a napotřetí ona zvedla telefon. Zaskočila ji ta zpráva, a ona slíbila, že za půl hodiny přijede domů.
Když jsme se dostali k bytu, všichni jsme se setkali s pracovníky, kteří volali, a otevřeli dveře. Jaké bylo překvapení, když se ukázalo, že příčinou poplachu byl mladší bratr. Byl tak zmatený, že z následného rozhovoru bylo jasné, co se s ním děje.
Jak se ukázalo, Denis šel pokaždé na pohovor před rodiči, ale poté, co oni odjeli do práce, klidně se vracel domů a spal až do oběda. Poté odešel na procházku nebo šel do kavárny a domů se vrácel po šesté večer s pokleslým výhledem a v rozrušených pocitech.
Nemohli jsme najít slova, která by byla vhodná za takovžch okolností. Ukazuje se, že celá ta péče, podpora a finanční pomoc, kterou dávali Denisu rodiče a blízcí, se ukázala být vynikající příležitost, aby i nadále si žil v klidu a o nic se nestaral. Denis neměl žádný pádný důvod konečně začít něco dělat a něco měnit, pohodlí mu vyhovovalo.
PSALI JSME: BĚHEM PROCHÁZKY PES PŘITÁHL SVÉ PANÍ MIMINKO: JAK VŠE DOPADLO
PŘIPOMÍNÁME: SYNOVI JE TÉMĚŘ 50 LET, ALE ŽENIT SE NEHODLÁ