Mé novorozené dceři jsou teprve dva týdny. A tchyně se jako by zbláznila! Rozhodla se, že poveze malé kojící dítě sto kilometrů od domu v dešti, aby se udělala fotografie. O všem povím po pořádku.
Když manželovi bylo pět let, on spolu se svou matkou zasadil cedrový strom na jejích chalupě. Samozřejmé, že si udělali památnou fotografii. A od toho dne oni dělali fotografie vedle stromu každý rok na stejném místě, ve stejný den.
Když jsme už žili v manželství, manžel i s teplotou pod čtyřicet jezdil s matkou se vyfotit a jednou ho tchyně nepustila na služební cestu, po které mu bylo slíbeno povýšení v práci. Fotografie měla být pořízena i pod hrozbou smrti nebo zastřelení.
A tak se nám narodila dcera. Která by se podle tchyně měla podílet i na focení s otcem. Koneckonců, v tom je celý smysl.
– Děti, jsou nedílnou součástí života rodičů. Vnučka proto bude s tátou na fotce. Zítra ráno zajdu pro syna a vnučku. Směs už jsem koupila, plenky taky. Pojedeme vlakem, vyfotíme se a vrátíme se.
– Pani Světlano, moje dcera nikam nepojede! Dvě hodiny je třeba jet v jednom směru ve vlaku. Také počasí není moc dobré. Nechci aby moje dítě onemocnělo. – řekla jsem tchyni.
– Asi jsi to nepochopila, zlato. Na tvůj názor se nikdo neptá. Vnučka s námi jede zítra a tečka. – prohlásila s úsměvem na tváři tchyně.
– Ne, to jste asi nepochopili. Moje dcera nikam nejede. – kategoricky jsem to řekla.
Nakonec to skončilo skandálem. Vyhnala jsme ze svého domu tchyni. Když se manžel vrátil z práce, vyprávěla jsem mu o incidentu, který se odehrál s tchyní. Uklidnil mě a řekl, že jsem vše udělala správně.
Na druhý den ráno do bytu vletěla tchyně a křičela, proč dcera není ještě oblečena.
– Proč ještě není holčička oblečená?
– Mami, jedeme spolu, dcera zůstává doma. V takovém počasí není moc dobré tahat se sebou dítě. Vždyť ji je jen čtrnáct dní. – snažil se to vysvětlit manžel.
– Nic se jí nestane! – křičela tchyně.
– Doufala jsem, že jsme ještě včera o všem promluvili a dohodli se. Dcera nikam nejede! – řekla jsem tchyni.
Pak tchyně se rozzuřila a začala mi brat silou holčičku z naruší s křikem. Když jí manžel opět řekl, že dcera zůstane doma, tchyně začala křičet:
– Léta jsem sbírala ty fotky a tvoje žena, ta zmije, mi zkazila životní dílo. Už vás nechci znát! Proklínám!
Tchyně vyběhla z bytu a hlasitě zabouchla dveře. Manžel za ní pobízel a já se snažila vyděšené dítě uklidnit. Dcera dlouho spala a manžel se vlastně nevrátil do bytu. Asi jel s matkou udělat tradiční fotku.
PSALI JSME: „NO, MY JSME VÁM VŠECHNO NEVZALI,“ ŘEKLA PŘEKVAPENĚ SOUSEDKA Z VEDLEJŠÍ CHALUPY
PŘIPOMÍNÁME: VĚCI, KTERÉ SE NELÍBÍ SENIORŮM ZE VŠEHO NEJVÍC: CO TO JSOU ZAČ