Moje tchyně je žena se složitou povahou! Občas udělá to, co se ani nechce komentovat. Snažila jsem se to však snášet – koneckonců, je to matka mého manžela a já k ní cítila respekt. Prozatím!
Já byla vychovávaná mojí babičkou a tetou s úctou k starším, a proto jsem si myslela, že tchyně ví lépe, jak řídit domácnost, jak umýt, uklidit a uvařit.
I když jsem toho věděl hodně, protože pomáhala jsem babičce od dětství. Moji rodiče byli vždy pryč kvůli práci a já jsem žila se svou babičkou a tetou.
Moje babička a teta mě hodně naučily – vařit, šit, vyšívat, uklízet dům, ale jsem se nenaučila říkat lidem NE … Proto, když jsem se vdala s úžasným mužem, jsem dostala „jako dárek“ jeho matku – panovačnou ženu, která netoleruje námitky.
Moji rodiče nám dali jako dárek na svatbu malý byt a já jsem snila o vytvoření teplého a útulného domova, ale moje tchyně to myslela jinak!
Nemohu říci, že tchýně byla s námi každý den, ale jednoho víkendu, se vždy objevila brzy ráno a zajistila úplný revizi domu. Co je v ledničce, jak se pralo prádlo, zda je na policích prach.
Nejprve jsem si myslela, že by to tak mělo být, ale čím dál, tím víc jsem rozuměla, že mnoho mých přátel žije úplně jiným způsobem!
Sami si plánují víkendy, sami se rozhodují, jaké závěsy budou viset v manželské ložnici a kdy mohou přijít na návštěvu příbuzní manželky.
Moje babička a teta už byli staré, návštěvy u nás byly velmi vzácné, ale i jejich občasné návštěvy dráždily matku mého manžela. Později jsem si uvědomila, že moje tchyně by chtěla, aby moji hosté přišli s její svolením, takže jsem se ptala pokaždé.
Čas plynul, narodil se nám syn a diktatura tchyně se pro mě stala nesnesitelnou! Bez jejího svolení jsem nemohla synovi koupit obuv, kalhoty ani hračku.
Když mému synovi byly dva roky, koupila jsem mu hračku, která se mé tchyni nelíbila, a když jsem jednoho dne přišla z práce, uviděla jsem svého plačícího syna, který po školce nenašel svou oblíbenou hračku! Tchyně hračku vyhodila, protože ji považovala za nevhodnou pro svého vnuka.
Nejen já, ale i můj manžel jsem se rozhodl, že jeho matka zachází příliš daleko. Konflikt byl na očích vnuka a já jsem ji požádala, aby toto za přítomnosti mého syna víc nedělala.
Tchýně odešla, neočekávala z mé strany žádné námitky. Poté, co jsem svého malého syna uklidnila, jsem mu slíbila, že se hračka vydala na procházku a vrátí se domů.
Následujícího dne jsem koupila stejnou hračku a po návratu ze školky si můj syn byl šťastný. Když tchyně došla znovu o víkendu, a všimla hračku, tak už nic nedělala!
Ten stejný večer jsme se s manželem vážně mluvili. Řekla jsem, že už nehodlám tolerovat charakter jeho matky a ona nemá právo urážet lidi! Můj manžel se mnou souhlasil!
Změnili jsme zámky na dveřích, a když tchyně zavolala manželovi, aby si na mě se postěžovat, řekl jí, že může přijít k nám jen na návštěvu. Ale předem se musí domluvit s námi příjezd s námi. Nějakou dobu s námi nekomunikovala, ale potom, k našemu potěšení, když se rozhodla správně, zavolala a požádala o návštěvu svého vnuka.
S nadšením jsme čekali na její příjezd, ale večer uběhl klidně. Jsme vždy rádi, že máme takovou babičku! Uvidíme, co se bude dít dál, ale vím jistě, že pokud se babička mého syna se začne chovat jako předtím, budu schopna chránit svůj domov a svou rodinu.
PSALI JSME: NÁHODOU JSEM SE DOZVĚDĚLA, NA CO TCHÝNĚ BRALA PENÍZE OD MÉHO MANŽELA: TOHLE JÍ NEMŮŽU ODPUSTIT
ČTĚTE TAKÉ: “TCHYNĚ SI MYSLÍ, ŽE MOJE DÍTĚ NENÍ OD MÉHO MANŽELA“: JAK DOPADLA RODINA PO PODEZŘENÍ