Jednou večer si Claudia Hankin krátila čas na verandě. Četla knihu za soumraku a najednou si všimla, že ji sleduje malá šedá kočka. Claudia z toho vůbec nebyla překvapená, vždyť její okolí bylo vždy plné toulavých koček a vždy s nimi byla výjimečně hodná.
Žena začala volat roztomilou kočičku blíž. Claudia s ní mluvila nejmilejším hlasem, ale kočka nespěchala se přiblížit k ženě.
Je třeba říci, že kočička vypadala trochu rozmazaná: čtení Claudia preferuje bez brýlí, protože má krátkozrakost. Žena byla zvyklá vidět svět trochu tajemným a malá šedá kočka se jí nezdála obzvlášť divná.
Ale všechno se změnilo, když se Claudia rozhodla seznámit se s novou kamarádkou blíže. Odložila knihu, vstala a nasadila si brýle. Svět získal ostrost a žena byla prostě šokována, když si uvědomila, s kým se pokoušela blíže seznámit. Trvalo jí necelých 15 vteřin, než si uvědomila, že před ní není kočka. Žena se ale vůbec nelekla. Rozesmála se a vykřikla: „Nejsi kočka!“
Před ní na verandě seděla zvědavá vačice. Divoké zvíře se snažilo předstírat, že je kočka, aby dostalo nějakou lahůdku. Claudia byla vděčná tomuto zvířeti, které nebylo kočkou, za společnost a za to, že rozjasnilo osamělý večer.
Žena vytáhla telefon, aby zachytila důkaz své zábavné chyby. Sotva žena udělala první foto se zábleskem, vačice si uvědomila, že byla odhalena, a vrhla se z verandy pryč.
Hankin říká, že se ani trochu nebojí, protože vačice jsou „milí a přátelští sousedé“. S největší pravděpodobností se ale nebála jen proto, že nestihla pohladit divoké zvíře. Vždyť srst koček a vačic se velmi liší.
PSALI JSME: CHUDÝ PÁR ADOPTOVAL SIROTKA: TEN VYROSTL A PODĚKOVAL RODIČŮM NEUVĚŘITELNÝM DÁRKEM
PŘIPOMÍNÁME: MLADOU MATKU SI LIDÉ NEUSTÁLE PLETOU S JEJÍ DCEROU: VYPADAJÍ JAKO SESTRY