Můj manžel a já žijeme velmi skromně. Manžel pracuje jako hlídač v obchodě a já jsem prodavačka. Takže ani společný výdělek není velký.
Nešetříme jen na dceři. Chodí do dobré školky, 3000 měsíčně je pro nás citelná částka. Také pořád ve školce na něco žádají peníze. Ale platíme, nic jiného nám nezbývá.
Na kroužky dceru nepouštím, jsou všechny placené. Věřím, že ve věku 4-5 let se dítě dokonale rozvíjí, když vaří s matkou, aktivně a hodně se pohybuje, chodíme s malou na bezplatné výstavy.
Nedávno nás navštívila maminku. Žila u nás několik týdnů, což také bylo velmi zajímavé pro dceru. Básně se učily, chodily se koupat. Jenomže účet ze školky, který jsem dostala ten měsíc, mě zarazil. Bylo tam 7 tisíc.
Ukázalo se, že máma přihlásila Dášu na všechno, od choreografie až po angličtinu. A kde máme těch 4000 navíc vzít? Už jen to, že máma byla u nad takovou dobu, nás finančně vytěžilo. Ne, já to vše samozřejmě zruším, ale dluh je také třeba zaplatit.
Ale máma najednou prohlásila, abych kroužky nerušila, řekla, že za ně budu platit. Měla jsem z toho radost, už mě nebavily její blbé dárky. Máma neustále posílá malé šaty, pak koupí sladkosti nebo jdou do kavárny s dcerou, utratí několik tisíc, a to za nic.
Dva roky jsme dostávali peníze bez upomínek, až do posledního roku ve školce. Pro děti zavedly novou výuku: přípravu na školu, také za peníze.
Rozhodli jsme se s manželem, že by to bylo fajn, aby dcera tam chodila. Ať se připraví a jde do dobré školy, ne do okresní. Ale peněz u nás doma nebylo víc. Zavolala jsem mámě:
– Mami, přemýšleli jsme, o tom, abychom zrušili logopeda a ty peníze utratili za přípravu do školy?
– Toto si plaťte sami! A logopeda klidně zrušte, konečně budu mít více volných peněz.
Je jasné, že peněz bude méně. Zrušila jsem logopeda, choreografii a malování, na které dcera celé té roky chodila. Přihlásila jsem Dášu do přípravy a oddechla si. A striktně jsem jí řekla, ať o tom babičce neříká.
Dcera však nevydržela ani ne týden. Jen se pochlubila babičce, že už nemusí chodit na choreografii, a babička okamžitě se dozvěděla podrobnosti.
Máma byla vzteklá, říkala, že jsme s manželem podvodníci a podrazáci. A co je nejdůležitější, rozhodla se, že nám už nadá ani korunu a požadovala peníze zpět za poslední zaplacený měsíc.
Snažila jsem se s ní promluvit, ale bylo to zbytečné.
– Do tebe, blbko, jsme investovali spoustu peněz a ty jsi ani nešla na zkoušky! Místo vysoké školy sis vdala a otěhotněla, je to ostuda! Doufala jsem, že alespoň z vnučky udělám člověka. Příprava na školu? Do školy ji vezmou i tak. Člověk potřebuje rozšiřovat své dovedností, rotumíš?
Opravdu tomu nerozumím. A ještě nerozumím manželovi, postavil se na stranu tchyně. A nechápu, kde teď vzít peníze? Tolik jsem spoléhala na mámu…
PSALI JSME: HOLČIČKA CHTĚLA JEN DORTÍK, ALE JEJÍ MATKA NEMĚLA PENÍZE