Dívka s Brazílii Stephanie jednou slyšela, jak její pes hlasitě štěká ze zadní strany dvora. Vyšla na dvůr a uviděla u plotu malé pruhované kotě. Pršelo a chudák byl úplně mokrý a zmrzlý a třásl se zimou.
Stephanie zvedla kotě a začala prohledávat okolí, aby zjistila, odkud pochází. Jeho majitele se nepodařilo najít, kotě bylo zřejmě bezdomovec.
Když se o kotě dozvěděla Stephaniina kamarádka Julia Braule, nabídla se, že si ho vezme k sobě domů. Julia dala kotě jméno Měsíc. Nicméně, když Julia přinesla kotě do svého domova, její otec okamžitě souhlasil, že ho přijme, ale matka Julie byla proti.
Neměla ráda kočky a považovala je za chladná a sobecká zvířata. Nechala Měsíc doma pár dní, ale za ten čas Julia musela najít pro kotě nový domov.
Julia začala hledat kotě nové majitele a kotě mezitím mělo své plány. Druhý den ráno se Juliina matka probudila z toho, že kotě leželo na posteli, pokoušelo se ji „políbit“ do obličeje a hlasitě vrnělo.
A když Juliina matka vstala z postele, kotě ji všude následovalo. Seděl v kuchyni, když připravovala snídani a snažil se začít hrát, kdykoli byla žena poblíž.
„Moje matka se zamilovala do Měsíce tak rychle, že byla sama v šoku. Už druhý den řekla, že teď nemáme čtyři členy rodiny, ale pět (já, máma, otec, pes Cookie a Měsíc). Takže o dva dny později bylo jasné, že náš domov se stal trvalým domovem Měsíce.
Pes Cookie si také krátce oblíbil kotě. Měsíc si rád hraje s psím ocasem a rasi si spolu hrají.
„Měsíc dokonce trochu žárlí, když můj táta vezme Cookie a jde s ní na procházku.“
„Většinu dne se rád jen válí někde jako plyšová hračka, ale pak začíná běhat a nosit všude s dvojnásobnou energií. A Měsíc a můj táta rádi spolu sledují televizi.“
„Je s námi už dva měsíce. Máma ho tak miluje, že mi často posílá její vtipné a roztomilé fotky, když jsem v práci.“
PSALI JSME: CO POMÁHÁ KOČKÁM NAJÍT CESTU DOMŮ, I KDYŽ JSOU ODVEZENY TISÍCE KILOMETRŮ DALEKO
PŘIPOMÍNÁME: POUZE LASKAVOST NÁS ČINÍ LIDMI: ŽENA BEZ DOMOVA VYCHOVALA ŠTĚNĚ A HLEDÁ MU TRVALÉ BYDLENÍ