Po rozvodu jsem zůstala sama se dvěma malými dětmi. Naštěstí máme kde bydlet, protože ještě před svatbou jsem si koupila dvoupokojový byt. Na mé výchově se otec také nepodílel. Odešel od nás s mámou a sestrou, když jsme byly ještě malí.
Staral se jen o osobní život. Navzdory tomu jsem nemohla nechat otce, když se ocitl bez střechy nad hlavou. Po rozvodu s další ženou hledal táta bydlení na pronájem a já mu nabídla, ať bydlí nějakou dobu se mnou.
Věděla jsem, že mě čekají potíže, protože měl složitý charakter. Vždycky všechno mělo být tak, jak by si přál. Nic jsem od něj nežádala a moje jediná prosba byla sedět třicet minut s dcerou, když odvádím syna do školky.
Jednou mi řekl, že k nám na návštěvu přijde jeho známa. Mi se to určitě nelíbilo, protože nechci, aby rande mého tatínka probíhaly v mém bytě. Ale jednou jsem mu to dovolila. Tehdy jsem ještě netušila, že otec této ženě řekne, aby u nás zůstala několik týdnů.
Byla jsem kategoricky proti. Táta se na mě zlobil a náš spor přerostl v skandál. Poté začal organizovat své schůzky jinde. Více než šest měsíců jsme žijeme spolu a za tou dobu se otec cítil plnohodnotným majitelem bytu.
Pravidelně mi říkal, že jsem špatná kuchařka, špatně uklízím byt a špatně vychovávám své děti. Ukázala jsem tátovi na dveře, chtěla jsem, aby byt opustil. Místo toho prohlásil, že nikam neodejde. Podle něj byt musím opustit já s dětmi, protože nám celou dobu pomáhal, a tak si zasloužil bydlení.
Nevím, co mám v této situaci dělat. Samozřejmě mohu podat žalobu k soudu, a určitě mého tatínka z bytu vystěhuji, protože na ten byt nemá žádné dokumenty. Ale nechci se soudit s rodným tatínkem. Co poradíte v této situaci?