S tchyní jsem nikdy neměla skvělý vztah a ke svému synovi se chová nějak chladně. Více pozornosti věnuje svým dvěma dcerám, jejich problémům. Bavilo mě to, uvědomila jsem si, že si nikdy nebudeme blízcí, ale absence konfliktů je také plus.
Proto jsem od ní nečekala žádnou iniciativu a pozornost. S každým rokem však stále častěji komunikovali, zejména po narození vnoučat. K ní se můj postoj začal měnit k lepšímu.
A to je teď problém, protože začala jsem čekat, aby tchyně změnila svůj postoj taky. Na jedné straně říká, že jsem jí jako dcera. Ale když se něco stane, je na mě naštvaná. Někdy mluví dobře a někdy přímým textem řekne: „Nevěřím ti jako kamarádce a nikdy to nebude.“
Nebo říká, že vždycky víc milují děti a vnoučata, kteří vedle ní žijí, a já bych se na to neměla zlobit. Kdysi dokonce řekla: „teď s tebou nemám nic společného.“ Takový postoj mě uráží. S manželem vyděláváme dobře, měsíčně dáváme určitou částku, posíláme tchýni k moři.
Komunikuje se mnou dokonale, když s ní chodím nakupovat a všechno jí kupuji, zbytek času buď ignoruje, nebo na mé pokusy komunikovat vydává urážlivé fráze. Poraďte mi prosím, jak její postoj můžu změnit, a co s takovým komunikovanim mám udělat?
PŘIPOMÍNÁME: „CHCEME, ABY TO SKONČILO CO NEJDŘÍVE“: BORREL VYZVAL ZEMĚ EU, ABY UKRAJINĚ POSKYTLY VÍCE ZBRANÍ