Můj tříletý syn se nedávno vyšplhal na mé pracoviště. Zpráv z práce se nashromáždilo tolik, že i o víkendu bylo nutné vzít si práci domů.
Když jsem vešla do místnosti a uviděla Pepíka, snažila jsem se zjistit, co bude dělat.
Dítě u počítače / ilustrační foto / Zdroj: ironfriends.ru
Pepa pozorně sledoval monitor a s pohledem zkušeného ředitele udeřil do klávesnice svými prstíky. A nějakým způsobem vydělil cely odstavec! Přesněji řečeno, bývalý odstavec, protože se mu nějak podařilo ho odstranit. Situace byla kritická.
Ptala jsem se, co dělá, ale syn s vážnou tváří mi řekl, ať si odpočinu a on tu práci udělá za mě. Na moje slova, že pomoc není potřeba, syn odpověděl že chce pomoct.
Dítě u počítače / ilustrační foto / Zdroj: YouTube
V tu chvíli, když jsem se přiblížila k počítači a uviděla, co se stalo. Můj syn odeslal mému řediteli zprávu, zjevně nebyla první a rozhodně ne poslední! V ten samý okamžik zazvonil telefon. Volal zástupce ředitele!
Ptal se, proč jsem tu zprávu odeslala. Ja jsem se začala přemýšlet, co odpovědět, ale on mě přerušil a řekl že je to chvályhodné, mnohem lepší a méně zbytečných informací. Prý jsem zkušený zaměstnanec a znám svou práci velmi dobře. Pak dodal, že je víkend a v pondělí čeká na dokončenou zprávu a popřál dobrou noc.
Práce / ilustrační foto / Zdroj: aif.ru
Dívala jsem se na syna a mýšlela si, co ja tedy dělám u sebe v práci? Když i on, můj malý prcek, v pouhé 3 roky dokázal to udělat lépe? A to jen tím, že odstraní několik „nadbytečných“ odstavců.
Takový případ se nám stal, ale teď už nepustím své dítě za pracovní počítač.
Počítač / ilustrační foto / Zdroj: rabora.ua
PSALI JSME: „HODNĚ ČLOVĚKA DOJME, KDYŽ ČTE PŘÁNÍ OD DÍTĚTE“: CO SI PŘEJÍ ČESKÁ DĚTÍ K VÁNOCŮM
