Moje babička žije v jednopokojovém bytě. Žije sama, a tak jsem jí nabídla, aby se přestěhovala do dobrého pečovatelského domu. Žila by tam a já a můj manžel by jsme měli vlastní bydlení. Babička to však rozhodně odmítla a také se vyděsila.
Je mi jen 18 let a jsem již těhotná. Můj milovaný se nabídl, že se za mně provdá a šel do práce, abychom měli peníze na život. Jeho plat je však malý a někdy nemáme ani dost na to nejpotřebnější. Můj milovaný se snaží ze všech sil, protože chce, aby naše dítě mělo vše, co je nezbytné.
Snažila jsem se neztrácet víru, ale přesto mě dostihlo zoufalství, protože nemáme vlastní domov a dítě potřebuje normální životní podmínky. Ale přesto se mi podařilo přijít na to, jak se z této situace dostat.
Mám babičku, která žije v jednopokojovém bytě, žije sama, a tak jsem jí navrhla, aby se přestěhovala do dobrého pečovatelského domu. Žila by tam a já a můj manžel bychom měli normální bydlení. Babička to však odmítla a zlobila se.
Proč nechce pochopit, že to bude lepší pro nás všechny? Již je pro ni těžké se o sebe postarat a není při ní nikdo, kdo by jí pomohl, protože žije sama. A v pečovatelském domě o ní bude pečováno, bude mít přátele a bude mnohem veselejší. Zkusím s ní znovu mluvit. Pokusím se jí sdělit, že v pečovatelských domech je nepřetržitá péče a možná pak bude souhlasit. Každý člověk potřebuje svůj vlastní přístup.
Teď nejprve myslím na dítě, které se brzy narodí. A nemáme vlastní bydlení, ale dítě musí někde růst a učit se. Potřebuje svůj vlastní domov! A babičce bude přeci lépe v pečovatelském domě.
PŘIPOMÍNÁME: ŽENA ROZDÁVALA NÁBYTEK ZDARMA: NAŠLA SE MATKA MNOHÁ DĚTÍ, KTERÁ ZAČALA POŽADOVAT I DODÁVKU NÁBYTKU DO DOMU