Když jsem se začala studovat na univerzitě, rodiče mi dali dárek. Koupili mi byt, ale řekli, že podle dokumentů byt vlastní můj tatínek. Nebyla jsem proti, protože s dokumenty jsem řešit nic nechtěla. Jen jsem se radovala, že budu mít po maturitě svůj koutek.
Byt / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Po letech jsem se začala zajímat a ptát se své rodiče, proč všechno podle dokladů patří jen jim, pokud je byt můj. Rodiče mě začali ujišťovat, že není důležité, kdo vlastní byt. I tak bude byt patřit mně. Ale i po maturitě jsem dál žila s rodiči a můj dárek si pronajímali.
Byt / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Ale loni jsem potkala svou lásku. Dlouho jsme netahali a hned jsme se zasnoubili. Myslela jsem si, že alespoň po tomhle se můj majetek opravdu stane mým. Bohužel rodiče s tím nepospíchali.
Osobně s tím také nespěchám, ale o tom mi neustále připomíná můj manžel Petr. Říká, že se necítí jako majitel v bytě a manžel v rodině, protože žijeme v bytě mého otce. A kdyby to byl můj majetek, byla by to jiná věc.
Byt / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Rozhodla jsem se vážně promluvit s rodiči. Začala jsem je prosit, aby konečně splnili to, co mi slíbili a aby já se stala majitelkou tohoto bytu. Otec konstatoval, že pro všechny bude lepší, když ten byt bude pořád jeho. I tak se po jeho smrti všechno změní, protože jiné děti v rodině nejsou.
Byt / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Kvůli této situaci Petr ani nekomunikuje s mými rodiči. Neustále se rozhořčuje, že to jsou oni, kdo mě proti němu staví. V poslední době muž vůbec začal odkládat peníze. Řekl mi, že budeme pronajímat samostatné bydlení, kde se bude cítit jako majitel. Já to ale nechci, protože nechci platit cizím lidem za bydlení. Co mi můžete poradit?
Byt / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
