Byla to velmi těžká volba. Manželé se rozhodli dát svého sedmiletého syna do sirotčince, protože nemohli finančně zajistit dvě děti. Rozhodli se ve prospěch mladšího dítěte a rozhodli se, že starší bude schopen žít bez rodičovské lásky, protože je již dospělý a bude schopen zvládnout všechno sám.
Na rozloučenou maminka synovi slíbila, že si ho vezmou domu, jakmile se u nich zlepší materiální situace. Do té doby ale musí poslouchat vychovatele.
Nejprve rodiče navštěvovali Vladimíra každý víkend, přinášeli různé dobroty a někdy dokonce i brali domů. Postupně se však jejich návštěvy stávali vzácnějšími a pak se úplně přestali za ním chodit. Chlapci tehdy bylo teprve deset let. Pak přišlo na řadu vědomí, že ho rodiče zradili a teď se může spolehnout jen na sebe.
Vladimir vynikal ostrou myslí a cílevědomostí. Sportoval, rád četl knihy. Stručně řečeno, věděl, co chce od života. Není tedy divu, že se dokázal vystudovat prestižní univerzitu. Všichni učitelé oslavovali výkon a jednoduchost studenta Vladimíra.
Ve čtvrtém ročníku začal pracovat v prestižní společnosti.
Vladimír se velmi líbil vedení, protože pracoval dobře a pilně a tak bylo rozhodnuto vzát chlapce do svého týmu nastálo. A o pár let později se nadějný mladík sám stal manažerem. Od té doby se jeho život velmi změnil.
O svých rodičích Vladimír již dávno nepřemýšlel, nicméně, stejně jako oni o něm. O jeho úspěších ale nějak se dozvěděli, a tak ho našli.
V tom jim pomohl sirotčinec, ve kterém chlapec žil dlouhé roky. Rodiče žádali syna, aby jim odpustil a pomohl jim penězi, protože jeho bratr se spřátelil se špatnými lidmi a dlužil velké množství peněz. A aby splatili dluhy, budou muset prodat svůj byt. Ukázalo se, že rodiče si vzpomněli, že jsou jedna rodina, což znamená, že si musí navzájem pomáhat.
Ale Vladimír už dávno přestal být dítětem, které potřebuje mateřskou péči. K lidem, kteří zradili své dítě, nic necítil. Nakonec on dál peníze rodičům, ale ty měly navždy zmizet z jeho života.
PSALI JSME: STARŠÍ PÁR SE NABÍDL, ŽE DARUJE SVŮJ DŮM A DVĚ AUTA MLADÉMU PÁRU: MÁ ALE JEDNU PODMÍNKU
PŘIPOMÍNÁME: „UDĚLÁM DOKONALOU ŽÁDOST O RUKU,“ ROZHODL SE CHLAPEC: ALE KDYŽ SE OBJEVILA NEZNÁMÁ DÍVKA, Z ROMANTIKY NIC NEBYLO