Dceru jsme se snažili vychovávat co nejlépe. Jako dítě měla nejlepší hračky, učila se nejlepší škole. Eva vyrostla chytrá a bystrá.
Když dcera studovala na gymplu, vybrala si profesi právničky a my jsme ji podpořili. V dnešní době je to skvělá profese.
Eva studovala velmi dobře, byla nejlepší studentkou. Byli jsme strašně pyšní na dceru. A ve druhém ročníku nám oznámila, že je těhotná. Bylo to jako kbelík studené vody na hlavu. Je to neuvěřitelně chytrá holka, a takovou hloupost udělala.
Nepodpořili jsme její rozhodnutí porodit dítě a vdát se. Na to nám dcera odpověděla hrubostí. Řekla, že nás bude žalovat, protože je to mladá matka a je také registrována v bytě.
Nejdřív jsme to nebrali vážně. Málo, co říká naštvaný teenager. Ale ne, dcera nás zažalovala, chce žalovat část bytu. Stále nemůžeme s manželem uvěřit, že nám to naše dítě udělalo. A jak potom vychovávat děti?
PŘIPOMÍNÁME: KDYŽ JSEM ODMÍTLA HLÍDAT VNUČKU, DCERA SE NA MĚ NAŠTVALA: NEJSEM CHŮVA ANI SLUŽKA, NEVÍM, JAK TO DCEŘI VYSVĚTLIT