„Porodila jsem a všem překážím“: Jak se chovají lidé k matce s malým dítětem

Obvyklá trasa z bytu na pískoviště ve dvoře už byla nechutná, a tak jsme šli na procházku po centru města.

 

 

Chtěla jsem se alespoň podívat na běžný život, kterým žijí moji vrstevníci. Podívat se jakoby okénkem, na barevné výlohy a kolemjdoucí lidi, na fontánu, na stromy, na jídlo v restauracích. Možná si dát zmrzlinu nebo limonádu. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem za mými zády slyšela hlasitý šepot: ptali se, jestli na hřištích není dost místa pro maminky? Centrum města je pouze pro mladé lidi.

 

 

Otočila jsem se. Skupina mladých lidí o mně vedla bouřlivou debatu.

K dalšímu incidentu došlo při cestování veřejnou dopravou. Před domem mé matky bylo několik autobusových zastávek, venku bylo léto, a tak jsem s dítětem bez jakékoli další myšlenky nastoupila do autobusu. Byl poloprázdný, ale brzy se přede mě usadil starší pár. V tu chvíli mé dítě sáhlo po lemu mých šatů a mírně je zvedlo. Tato neplecha trvala doslova několik sekund, okamžitě jsem si stáhla šaty, ale postarší dáma, sedící naproti, se v okamžiku ušklíbla.

 

 

Stejným hlasitým šepotem oznámila svému manželi něco jako: „Tady, nejprve porodí. A potom s tlustými nohami odvede manžely jiných dívek.“ Byla jsem zraněna a v rozpacích. A nikoho jsem nechtěla odvést, zvláště ne ženatých mužů nad 70 let. Měla jsem manžela a nohy jsem měla také v pořádku. Opravdu to stará dáma nemohla pochopit, že šlo o náhodný incident, dětskou zvědavost? Potom jsem vystoupila z autobusu a téměř jsem se rozplakala od takové nespravedlnosti.

 

 

Po porodu jsem se najednou změnila z atraktivní studentky na člověka, který zasahuje do všeho a všem pouze překáží. Když jsem šla si trochu odpočinout ke své matce, zasahovala jsem do klidu její sousedky. Nebo spíš ne já, ale dupot dětských nohou nebo náhlé skoky.

 

 

Byli to jen ti lidé, kteří otevřeně vyjádřili své stížnosti. Někdy to však bylo jinak, sama bych se neodvážila jít do restaurace nebo do slušné kavárny s dítětem, abych nezahanbila své okolí hlasitým pláčem. Necestovali jsme vlakem ani neletěli letadlem. Nebyla jsem osamělá matka, manžel i příbuzní mi nezištně pomáhali.

 

 

Dnešní svět je uspořádán tak, že je určen pro lidi s dospělými dětmi nebo pro ty, kteří děti nemají. Lidé s malými dětmi často narážejí na zeď pichlavého podráždění.

 

PSALI JSME: „POD NÁMI SE LÁMALY ŽIDLE“: PÁR SE RADIKÁLNĚ ZMĚNIL A POCHLUBIL SE FOTKAMI PŘED A PO

PŘIPOMÍNÁME: “DNESKA POPRVÉ MĚ NEBAVÍ BÝT MÁMA”: VERONIKA ARICHTEVA PROMLUVILA O SVÉ KRIZE