Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová uvedla, že lidé jsou nyní na prahu chudoby. Podle ní by vláda musela udělat určité kroky, aby pomohla občanům. Myslí si, že by v současné krizové situaci jedním z takových kroků mohlo být zastropování cen základních potravin. Podle ekonoma a poradce premiéra Petra Fialy Štěpána Křečka se však podobná opatření státu výrazně prodraží. Informuje o tom CNN Prima News.
Podle statistik inflace v květnu dosáhla v meziročním srovnání 16 procent. Ekonomové předpokládají, že inflace by mohla začít klesat už na podzim.
Potraviny ale zřejmě zůstanou stejně drahé jako nyní a lidé by si na to měli zvyknout. Pro určité skupiny lidí je však takové zdražení již problémem.
Zástupci opozice vládu kritizují, že občanům dostatečně nepomáhá. Podle Aleny Schillerové by stát mohl snížit DPH na pohonné hmoty na nulu, to už navrhovalo hnutí ANO. To by umožnilo výrazně snížit cenu jednoho litru benzinu nebo nafty.
Hnutí ANO navrhuje jednat podobným způsobem také s cílem snížit ceny potravin. Dalším opatřením by navíc mohlo být zastropování cen u základních potravin. Bývalá ministryně financí ale dodala, že by šlo o dočasná opatření, která jsou ale nyní nezbytná.
„Vláda nechala utrhnout inflaci ze řetězu a lidem nepomáhá. Občané jsou na prahu chudoby, dnes se bavíme už o střední třídě a podnikatelích,“ řekla pro CNN Prima News Alena Schillerová. Podle ní nyní tento problém drtí společnost.
Ekonom Štěpán Křeček uvedl, že podobné kroky umožní nasměrovat peníze určitým skupinám lidí a v určitém časovém období jim to pomůže. Ostatní ale vyšší ceny stejně zaplatí.
Vysvětlil, že byly zvýšeny úrokové sazby, takže pokud si stát půjčí peníze na dluh, pak tyto peníze se ještě prodraží. Takové kroky proto budou nákladné.
Taková opatření mohou lidem pomoci jen krátkodobě, ale v budoucnu to bude jeden z důvodů, který vyvolá inflační tlaky. Podle poradce premiéra proto podobné kroky nejsou vhodné. „Zase by nás to doběhlo,“ řekl Štěpán Křeček.
V některých dalších evropských zemích je inflace mnohem vyšší než v Česku. Například v Moldavsku se pohybuje kolem 30 procent. V Turecku inflace dosáhla 73 procent.
Ekonomové doufají, že inflace v EU se nedostane na takovou úroveň jako v Moldavsku nebo v Turecku. Navíc v některých zemích inflace není tak vysoká, například ve Francii je o něco vyšší než 5 procent. Dle ekonoma Martina Mašáta větší země jsou samostatnější, a tak vyrábějí více produktů a více si je mohou pořídit, ale Česko není velká země a její ekonomika je otevřená.
PŘIPOMÍNÁME: BABIŠ, PAVEL A STŘEDULA JSOU HLAVNÍMI FAVORITY PREZIDENTSKÝCH VOLEB: CO TEĎ DĚLAJÍ