Od prvního dne, kdy jsem se přestěhovala, potkávám každý den stejnou starší ženu, bez ohledu na počasí. Její zrak je vždy sklopený dolů a neustále mluví sama se sebou.
A před pár dny, když jsem se vracela z obchodu, viděla jsem ji a rozhodla jsem se zeptat, jestli potřebuje nějakou pomoc. Žena požádala, abych si s ní promluvila alespoň pět minut. Ale náš rozhovor trval dlouho.
Žena řekla, že se jmenuje Polina a žije úplně sama. Nemá žádné přátele, a sousedé mají svůj život a své problémy. Ale poté rychle převedla hovor na jiné téma, zjevně nechtěla způsobit soucit …
Venku byla zima a paní Polina mě pozvala na návštěvu.
Žena / Ilustrační foto / Zdroj: clutch.net.ua
Už v její kuchyni jsem se rozhodla zeptat ženu, proč zůstala ve zralém věku úplně sama?
Řekla mi, že v mládí měla milovaného manžela, kterému porodila čtyři děti. Věřila, že její štěstí bude trvat věčně. Ale brzy muž opustil rodinu kvůli milence.
Po rozvodu se už nikdy nevdala a vychovávala své děti sama.
Děti vyrostly, založily rodiny a přestěhovaly se do různých částí země. A nejmladší syn se přestěhoval do Ameriky.
Žena / Ilustrační foto / Zdroj: pansion-zabota.ru
Děti velmi zřídka navštěvují svou matku, jen jednou ročně. Veškerá jejich komunikace se omezuje na telefonní hovory.
Když mluvila o svých dětech, žena se okamžitě změnila a v jejích očích se objevil radostný ohýnek. Blahobyt jejích dětí je pro ni skutečným štěstím.
Ženě je již 73 let, ale když každý den chodí sama na procházky, osamělost ji vždy následuje.
Po našem rozhovoru jsem si najednou uvědomila, že můžu také strávit stáří sama a toho se opravdu bojím.
PŘIPOMÍNÁME: „NEMILUJI SVÁ VNOUČATA, JSEM K NIM LHOSTEJNÁ“: PŘÍBĚH 54LETÉ BABIČKY
