Vím, že moje kamarádky mě považují za špindíru, ale pokud se mnou komunikují, není všechno tak špatné?
Už dávno jsem se rozhodla, že pokud budu mít na výběr mezi úklidem a příjemnou procházkou, setkáním s přáteli a něčím zajímavým, vždy si vyberu druhou možnost.
Proč?
Protože je jedno, jestli je byt v naprostém pořádku.
Jedna moje kamarádka je nyní na mateřské dovolené, má malé miminko. Podlahu myje dvakrát denně, její byt září čistotou. Na manžela nemá čas. Ona nechce, aby jí pomáhal, chce dělat všechno sama ve jménu jejich rodiny. Ale pak si mu stěžuje, jak je to pro ni těžké. Nemá volný čas, který by mohla trávit s mužem.
Věřím, že je potřeba myslet více na sebe. Můj byt je tak čistý, jak čistotu chápu.
Neustále vyhazuji nepotřebné věci, stírám prach z nábytku, peru záclony.
Ale otírat povrchy jednou týdně stačí, ne? Ale všechno mám přehledně poskládané ve skříních a na policích, všechno můžu kdykoli najít.
Ve volném čase ráda chodím na procházky, mám čas chodit do kina a vidět se s přáteli. Strávit celý víkend generálním úklidem? Co je to za nesmysl?
Ale moje kamarádky si jsou jisté, že jsem prasátko. Nehádám se s nimi.
Hlavní je, aby pořádek a čistota byly v hlavě a není třeba uklízet již čistý byt. Můj život je pro mě důležitější.
PŘIPOMÍNÁME: KDYŽ MÁM ČAS, TAK CHODÍM DO BYTU SYNA A SNACHY, ABYCH TAM UKLIDILA U PŘIPRAVILA JÍDLO: SNAŠE VŠAK SE TO VŮBEC NELÍBÍ