Po svatbě jsme s manželkou začali žít s mým otcem v jeho bytě. Sám nám nabídl, abychom ušetřili peníze. Žije sám, moje matka zemřela před více než deseti lety. Byt je třípokojový. Jeden pokoj je pro otce, druhý pro mě a moji manželku a pro dětský pokoj je jeden volný pokoj.
A tak jsme všichni začali bydlet společně. Můj otec je důchodce a už nechodí do práce, ale někdy si přivydělává jako taxikář.
Za tři roky jsme s manželkou konečně dokázali shromáždit částku potřebnou pro koupi vlastního bytu. Byly tam dva pokoje, ale byli jsme s tím spokojeni. Bylo dobré žít s otcem, žádné konflikty, ale přesto jsem chtěl mít vlastní byt.
Za šest měsíců jsme ho adaptovali. Manželka vybrala veškerý nábytek, tapety a dekorace. Brzy jsme se přestěhovali. Samotný život měl mnoho privilegií.
Všechno v otcově bytě muselo být vždy čisté. Byl to pedant od narození. Někdy nás napomínal, když měl špatnou náladu. Ale to jsou maličkosti. Už jsme měli vlastní bydlení, nikdo nás tu nebude obtěžovat.
Mladý pár / Ilustrační foto / Zdroj: ru.freepik.com
Ráno zazvonil zvonek u dveří. Sobota, osm hodin ráno. Začal jsem se zlobit. Týden byl těžký, chtěl jsem si konečně odpočinout. Otevřel jsem dveře a uviděl tchyni s kufrem.
„Dobré ráno! Vzbudila jsem tě? Úspěšní lidé pracují od rána. A nech mě projít.“
Tchyně se rozhodla žít v našem bytě bez pozvání. Ukázalo se, že když se dozvěděla, že jsme konečně koupili prostorný byt, spěšně pronajala svůj.
„Peníze v důchodu nebudou zbytečné. Celý pokoj je prázdný. Ještě nemáte dítě, takže budu tam žít.“
Po pravdě řečeno, s takovou drzostí jsem se nikdy nesetkal. Tato situace mě rozzuřila. Okamžitě jsem řekl své tchyni, že nebude žít s námi, ať se vrací domů.
Žena / Ilustrační foto / Zdroj: stilnews.com
Pokud má tak kritickou situaci s financemi, pomůžeme s potravinami a poplatky. I když víme, že moje tchyně se ráda chlubí svým vysokým důchodem.
Manželka také okamžitě přerušila myšlenku své matky na společné bydlení. Říkala, že celý život se snažila začít od ní co nejdříve žít odděleně. Nikdo nás však neposlouchal.
Můj otec ukončil tuto hádku. Jednoduše vytáhl kufr, posadil moji tchyni do taxíku, rozloučil se a řekl ji, aby nerušila děti!
Po takovém rozloučení nás tchyně nenavštěvuje. Někdy jen volá a ptá se, jak se máme.
PSALI JSME: TCHYNĚ NEPOCHOPÍ, ŽE JSME SAMOSTATNÁ RODINA: NIC JÍ NEDLUŽÍME
PŘIPOMÍNÁME: MATKA TRVÁ NA TOM, ABYCH KAŽDÝ DEN UKLÍZELA JEJÍ BYT: ALE JÁ UŽ MÁM SVOU RODINU A DĚTI
