Moji rodiče žili 25 let v manželství a najednou se rozhodli, že se rozvedou. I když jsme už byla dospěla, ale zůstala jsem žít s mámou. Maminka se rozhodla přestěhovat do jiného města, a já jsem nebyla proti. V nové práci maminka se seznámila s mužem, a postupně oni začali spolu chodit.
Po šesti měsících mi maminka oznámila, že ona čeká dítě. Tehdy jí bylo 45 let a její partnerovi, který se pak stal manželem, 55 let. Oni se rozhodli dítě nechat. I když jsem dost moderní člověk a chápu, že je to normální rodit po 40 letech, stejně jsem měla o mámu strach. Ona měla dost závazné zdravotní problémy.
Své myšlenky jsem před maminkou neskrývala, vše jsem jí řekla narovinu: „Musíš nejprve myslet na sebe, protože tvůj organismus takovou zátěž asi nevydrží. A nedej bože, něco se ti stane, takže se budu muset starat o dítě?“.
Moje slova velmi ublížila mamince a ona vyhodila mě z domu. Neměla jsem důvod zůstat v tom městě, kde jsme žili spolu s mámou. Navíc pronájem bytu je drahý, a tak jsem se rozhodla vrátit se k tátovi.
Hodně mi však chybí maminka, často jí volám. Ale podle jejího tónu je slyšet, že se mnou nechce komunikovat.
Poté, co se matka vdala, se hodně změnila. Snažím se mezi námi navázat bývalý vztah a ona se mi naopak snaží vzdálit. Máma si vážně myslela, že ji chci nějak ublížit, když říkám, že její tělo nemůže vydržet. Řekla jsem to, protože se o ni moc bojím.
Svou vinu v této situaci nevidím, protože myslím, že jsem to měla říct, protože mám o ni strach. Od té chvíle však uplynuly už tři roky a stále spolu nekomunikujeme. Ani nevím, koho maminka porodila. Jak mám navázat vztah s mámou?
PSALI JSME: MLADÁ MATKA BYLA KRITIZOVÁNA KVŮLI PROPÍCHNUTÝM UŠÍM DVOUMĚSÍČNÍ DCERY
PŘIPOMÍNÁME: NAŠTVALA MĚ MATKA S DĚTMI VE VLAKU A KŘIČELA JSEM NA CIZÍ DĚTI