Jednou jsem přestala věřit prvnímu dojmu. Sedím v kupé nočního vlaku. Čekala jsem, až pojedete a něco jsem se dívala v telefonu.
Po chvíli se v kupé objevila moje spolucestující: maminka se dvěma dětmi. Pětiletý chlapec a dospívající dívka. Maminka byla velmi plachá a neustále „vrčela“ na děti. Hlavně na holčičku.
Děti ve vlaku / ilustrační foto / Zdroj: zen.yandex.ru
– Mami, kdy budu moci dostat vroucí vodu?
– Aleno, sedni si a seď v klidu.
– Mami, můžu vylézt na horní polici?
– Aleno, sedni si a počkej, až se pohneme.
– Mami, co je v těch krabicích na stole? Můžu otevřít tu svou?
– Aleno! Nedotýkej se ničeho. Sedni si, prosím, a nic nedělej, dokud vlak nepojede!
Dítě ve vlaku / ilustrační foto / Zdroj: 100dorog.ru
Sedím, nezasahuji, ale holčičku psychicky lituji. Vždyť je to jen dítě, je jasné, proč je tak zvídavé. A maminka ji jen vše zakazuje. Proč je máma tak přísná?
Ale pak se Alena smutně se podával do telefonu a ptá se:
– Mami! Řekni své číslo! Zde je nutné zadat, aby se WiFi připojil…
– Aleno. Sedni si, a v klidu seď aspoň pět minut, než pojede vlak! A nikam nic nezadávej! V Turecku už jsi se připojila k internetu na sedmnáct tisíc…
Telefon / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Paní.. a tehdy jsem pochopila, proč je maminka tak přísná.
PSALI JSME: CHTĚL JSEM SE VRÁTIT KE SVÉ BÝVALÉ MANŽELCE, ALE UŽ BYLO PŘÍLIŠ POZDĚ
PŘIPOMÍNÁME: SLEČNA PŘIŠLA DVA DNY ZA SEBOU DO STEJNÉHO BUTIKU, ALE POKAŽDÉ S JINÝM MUŽEM. TŘETÍHO DNE PŘIŠLA SAMA: CO SE STALO
