Nedávno jsem úplně revidovala své životní hodnoty. Zejména zda potřebuji muže vedle, aby být šťastná. A ačkoli jsou moji kamarádky proti osamělosti, mohu říci, že žena bez muže může být veselá.
Od začátku jsem si myslela, že je bezpodmínečně nutné se vdávat a mít dítě, aby bylo možné cítit uspokojení ze života. Měla jsem manžela a dceru, a pak všechno skončilo jinak, než jsem si představovala.
Je docela nesnadně bydlet s jiným člověkem. I když je to ten, koho milujete. Neustálé hádky, jakési vyhledávání kompromisů, a další obtíže ve vztazích, bez nichž to není možné.
Já společnému životu není vůbec nerozumím. Jde o to, že můj manžel začal konzumovat alkohol. A pak byl před volbou – buď přestane pít alkohol, nebo ať odejde. Zvolil si to druhé. Když odcházel, cítila jsem dokonce úlevu.
Dcerka byla v té době už také dospělá, po několika letech se provdala a přestěhovala se za manželem. Tehdy jsem si pochopila, jak nádherné je bydlet sáma. Řídím svůj život sáma a doopravdy dělám to, čeho se mi chce.
Nepotřebuji s nikým souhlasit, co uvařit na večeři. Můžu kdykoli jít ke svým přátelům a nemusím se nikomu oznamovat, kde jsem a na jak dlouho jsem odešla. Mohu zůstat pozdě v kanceláří. Není svoboda rozhodování potěšením? Mám hodně přátel, a mohu je pozvat k sobě domů na návštěvu.
I když říkají, že není v pořádku být sáma a že každá žena musí mít někoho blízkého, je mi na samotě dobře. A oni si jen myslí, že já a moje víra jsou zvláštní.
Mám ale podezření, že mě prostě závidí. Musí běžet domů, protože mají povinnosti vůči manželům. A moji přátelé chtějí, stejně jako já, rozhodovat o všem sami a neohlížet se na nikoho.
Svoboda je to nejcennější, co člověk může mít.
ČTĚTE TAKÉ: MOJE MANŽELKA JE KATEGORICKY PROTI TOMU, ABYCH FINANČNĚ POMÁHAL SVÉ MATCE
PSALI JSME: MUSÍM VYCHOVÁVAT CIZÍ DĚTI: EXMANŽELKA MÉHO MANŽELA K NÁM PŘIVEDLA SVÉ DĚTI NA DOVOLENOU