Je mi 58 let. Vychovala jsem tři děti. Nejstarší syn pracuje, má ženu a dítě.
Každý víkend ke mně syn přijíždí a nechá u mne vnuka. Říká, že jsou ještě mladí, chtějí se bavit.
Samozřejmě chápu, že jsou mladí, ale já taky nejsem stará. Mám své koníčky, přítelkyně, plány. Chci se přihlásit na kurzy a cvičit jógu, ale nemůžu, protože veškerý můj volný čas zabírá vnuk.
Zrovna včera mi prostřední syn řekl, že jeho přítelkyně je těhotná:
„Mami, brzy se nebudeš nudit!“
Proč se rozhodl, že se nudím? Chci žít pro sebe a dohnat ztracený čas, protože všechna svá mladá léta jsem věnovala dětem. Když i moje dcera řekne, že je v jiném stavu, nepřežiji to.
Jak můžu vysvětlit svým dětem, že nechci hlídat svá vnoučata? Proč si všichni myslí, že by se babičky měly obětovat pro pohodlí mladé rodiny? To je nesmysl.
Babičky jsou také lidé. Chtějí se setkávat s přáteli, chodit na rande a trávit čas tak, jak chtějí.
Myslíte si, že babičky jsou povinny hlídat svá vnoučata? Nebo mají plné právo odmítnout a hlídat je, jen když to samy chtějí?
PSALI JSME: „MAMI, KONEČNĚ JSI V DŮCHODU. TEĎ MŮŽEŠ ČASTĚJI HLÍDAT VNOUČATA“
PŘIPOMÍNÁME: „POKUD CHCETE, ABY U NÁS VNOUČATA ŽILA V LÉTĚ, DEJTE NÁM PENÍZE NA JÍDLO,“ ŘEKL DĚDEČEK. DĚTI SE URAZILY